Čechův most

Čechův most

Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha
Číslo mostu	V-013
Doprava	pěší, tramvajová a automobilová
Přes	Vltava
Architekt	Jan Koula
Projektant	Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl
Otevřen	1908
Souřadnice	50°5′34,88″ s. š., 14°25′1,41″ v. d.
Parametry
Typ	silniční
Materiál	ocel
Délka	169 m
Šířka	16 m (10 vozovka) m
Pilíře	3
Max. rozpětí	53,1 m
Další data
Kód památky	40875/1-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.^[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Stavební vývoj

Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Umělecká výzdoba

Výzdoba mostu je pozoruhodná svým rozsahem, obsahem i kvalitou provedení. Bronzové odlitky prováděla První pražská slévárna Václava Maška v Praze-Karlíně v Královské (nyní Sokolovské) ulici 22.^[2]

Čtyři bronzové postavy okřídlených žen s rozkvetlou ratolestí v ruce, nazývané Géniové, Níké či Viktoria zhotovil sochař Antonín Popp. Jsou více než 3 metry vysoké a drží pozlacené ratolesti. Stojí na prosklených železných lucernách na vrcholech žulových sloupů ve výšce 17,5 metru.
Na zhlavích dvou mostních pilířů ve směru proti vodě stojí na kamenné volutě dvě bronzové sochy žen světlonošek, každá drží dv rukou dvě pochodně (autoři Ludvík Herzl a Karel Opatrný).
Na zhlavích dvou mostních pilířů po vodě je v žulové kartuši vsazen bronzový znak Prahy, po stranách ho doprovází dvojice bronzových trojhlavých saní, jsou to lernské hydry s hadími/dračími hlavami, ženskými prsy, rybími ploutvemi a ocasem. Pod znakem je vsazen reliéf s hlavou gorgony, věnčenou klubkem hadů. Autorː Ludvík Wurzel. Do pochodní světlonošek i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami.^[3]
Dvanáct kandelábrů osvětlení má válcové sokly s reliéfy dvou beraních hlav a znakem Prahy a nad nimi antikizující vlys s postavami mužů nesoucích nádoby s vodou. Uprostřed je každý kandelábr ověnčen košem na květiny (nyní prázdným), nad ním a pod ním jsou prstence z kruhů, jimiž se při slavnostech provlékaly girlandy a festony. Dvojici lamp na každém kandelábru drží dvě ryby v tlamě. Na vrcholu je lyra a pozlacené slunce s vlnitými paprsky.
Zábradlí mostu má železné pruty stáčené do spirály a tepané výplně s kruhovými medailony. Na jejich reliéfech je z vnější strany ženská hlava z profilu (Ludvík Wurzel, Vilém Amort, Gustav Zoula?), původně tam měly být personifikace řemesel, souvisejících s vodou. Kovotepecké práce provedl Karel Klusáček.

Galerie Čechova mostu

Jan Koulaː Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9)
Jan Koulaː Návrh na průkop letenského svahu
Viktoria a Světlonoška ve slévárně Václava Maška, Karlín, 1908
Hydry ve slévárně, Karlín 1908
Městský znak, hydry a hlava gorgony
Beraní hlava na kandelábru

Změny pojmenování

1908–1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech)
1940–1945: Mendelův most (Gregor Mendel)
od 1945: Čechův most

Oživení mostu

Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny.^[4] Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly.^[4] Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.^[4]

Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonošky mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu.^[5] Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.
↑ Mašek, Václavː Ukázka některých prací firmy V. Mašek, První pražská umělecká slévárna v Praze-Karlíně. Praha : [s.n.], 1903, 1 strana textu a 72 fotografií s popiskami
↑ VLČEK Pavel a kolektivː Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Academia Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3. s. 130–131
↑ ^a ^b ^c PEŠKA, Marek. Světlonoši rozzáří most, hydry pochrlí vodu. Zprovoznění nové atrakce je ale v nedohlednu [online]. web: Metro cz, 2022-04-13 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b PEŠKA, Marek. Světlonoši a hydra. Atrakce bude. deník Metro (Praha). 09. 05. 2022, čís. 88, s. 3. Pondělí 9. května 2022.

Literatura

Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechův most na Wikimedia Commons
Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
Čechův most (Praha virtuální)

Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)

Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský silniční most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Dřevěný most (51,74) • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • Štvanická lávka (50,05) • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka (44,83) • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most

Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované nebo rozestavěné, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).