Al-Mahdí (Abbásovec)
Al-Mahdí | |
---|---|
Narození | 3. srpna 744 Humeima |
Úmrtí | 24. července 785 (ve věku 40 let) Izeh |
Povolání | politik a chalífa |
Nábož. vyznání | islám |
Choť | Al-Khayzuran Rajta bint al-Saffáh |
Děti | Al-Hádí Hárún ar-Rašíd Ulaia binte Almadi Banuqa Abbasa Ibrahim ibn al-Mahdi … více na Wikidatech |
Rodiče | al-Mansúr a Músa al-Hamríjá |
Rod | Abbásovci |
Příbuzní | Džafar ibn Abdalláh al-Mansúr, Ja'far al-Ashgar, Salih al-Miskin, Sulajmán ibn Abi Džafar a Aliyah bint al-Mansur (sourozenci) Lubana bint Ali ibn al-Mahdi (vnučka) |
Funkce | abbásovský chalífa (775–785) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abú Abdalláh Muhammad ibn Abdalláh al-Mansúr, známý pod jménem Al-Mahdí, (asi 744/745 – 785) byl třetí chalífa z rodu Abbásovců.
Život a vláda
Na trůn nastoupil po smrti svého otce al-Mansúra v roce 775.[1] Byl známý pro svou velkorysost a mírumilovnost – hned na počátku vlády propustil mnoho al-Mansúrových politických vězňů, během své poutě do Mekky roku 781 údajně rozdal až 30 000 000 dirhamů chudým a ušlechtile zacházel i se svými nepřáteli. Zasloužil se také o zefektivnění říšské administrativy a strmý vzestup hlavního města svého impéria Bagdádu, které založil jeho otec. Na svém bagdádském dvoře značně podporoval umění, zejména hudbu a poezii. Obnovil rovněž válku s Byzantinci. Za jeho vlády současně vzrostla moc vezírského rodu Barmakovců. V roce 785 byl otráven jednou ze svých konkubín. Novým chalífou se stal jeho syn al-Hádí, kterého ale záhy nahradil jeho mladší bratr Hárún ar-Rašíd.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Al-Manṣūr | www.britannica.com [online]. Chicago: Encyclopædia Britannica, Inc., [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOYIB, Biodun. Abbasid Caliphate [online]. Abuja: School of Art and Social Sciences, National Open University of Nigeria [cit. 2021-01-11]. S. 43–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-14. (anglicky)
Literatura
- TAUER, Felix, 1984. Svět islámu: dějiny a kultura: nástin politického, sociálního, hospodářského a kulturního vývoje zemí, do nichž proniklo učení arabského proroka, od jeho vystoupení do konce první světové války. 1. vyd. Praha: Vyšehrad. 301 s. ISBN 80-702-1828-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Al-Mahdí na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Chalífové | ||
---|---|---|
Předchůdce: Al-Mansúr | 775–785 Al-Mahdí (Abbásovec) | Nástupce: Al-Hádí |
Abbásovci | ||
---|---|---|
Abbásovci v Bagdádu (750–1258) | Abú al-Abbás al-Saffáh • al-Mansúr • al-Mahdí • al-Hádí • Hárún ar-Rašíd • al-Amín • al-Ma’mún • al-Mu’tasim • al-Váthik • al-Mutavakkil • al-Muntasir • al-Musta'ín • al-Mu'tazz • al-Muhtadí • al-Mu'tamid • al-Mu'tadid • al-Muktafí • al-Muktadir • al-Káhir • ar-Rádí • al-Muttakí • al-Mustakfí • al-Mutí' • at-Tá'i' • al-Kádir • al-Ká'im • al-Muktadí • al-Mustazhir • al-Mustaršid • ar-Rášid • al-Muktafí • al-Mustandžid • al-Mustadí' • an-Násir • az-Záhir • al-Mustansir • al-Musta'sim | |
Egyptští Abbásovci (1261–1517) | Ahmad al-Mustansir billáh • Al-Hákim I. • Al-Mustakfi I. • Al-Wathiq I. • Al-Hákim II. • Al-Mu'tadid I. • Al-Mutavakil I. • Al-Wathiq II. • Al-Mu'tasim • Al-Mutawakkil I. • Al-Musta'in • Al-Mu'tadid II. • Al-Mustakfi II. • Al-Qa'im • Al-Mustanjid • Al-Mutavakil II. • Al-Mustamsik • Al-Mutavakil III. |