Alexej Jurjevič Smirnov

Alexej Jurjevič Smirnov
Narození16. října 1951 (72 let)
Sovětský svaz
Alma materFyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Povolánífyzik a teoretický fyzik
ZaměstnavateléLomonosovova univerzita
Institute for Nuclear Research
International Centre for Theoretical Physics
Max Planck Institute for Nuclear Physics
OceněníSakurai Prize (2008)
medaile Alberta Einsteina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alexej Jurjevič Smirnov (rusky Алексей Юрьевич Смирнов; * 16. října 1951) je ruský fyzik specializující se na výzkum neutrin a spoluobjevitel Michejevova-Smirnovova-Wolfensteinova efektu.

Kariéra

V roce 1974 dokončil studium na fakultě fyziky Lomonosovovy univerzity. V roce 1977 začal pracovat v Ústavu pro jaderný výzkum Akademie věd SSSR, kde v roce 1979 obdržel titul kandidáta věd. Roku 1989 se potom stal doktorem matematických a fyzikálních věd. V letech 1982 – 1990 vyučoval na Lomonosovově univerzitě.

V roce 1992 se připojil k mezinárodnímu centru pro teoretickou fyziku v Terstu jako externí spolupracovník, nadále pokračoval rovněž v práci na Ústavu pro jaderný výzkum, kde se mezitím stal vedoucím pracovníkem. Od roku 2015 pracuje v Institutu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu.

Výzkum a úspěchy

Smirnov se ve svém fýzkumu věnuje především neutronové fyzice a astrofyzice. V letech 1984 – 1985 společně se Stanislavem Michejevem nazávali na dřívější práci Lincolna Wolfensteina a odkryli efekty oscilace neutrin v hmotě [1] a adiabatické konverze v nerovnoměrném prostředí [2], později byly tato práce známa jako Michejevův-Smirnovův-Wolfensteinův efekt.[3] Na základě tohoto efektu bylo navrženo řešení problému slunečních neutrin. Efekt byl rovněž aplikován na neutrina ze supernov a další zdroje neutrin detekovatelné na Zemi.[4][5]

V následujících letech vyvinul Smirnov s kolegy řadu aspektů teorie a fenomenologie oscilace neutrin v různých prostředích.[6][7][8][9] A k roku 2016 pracuje na důsledcích plynoucích z neutrinové fyzice pro základní fyziku, jako je kvark-leptonová komplementarita, sjednocení. Aa rovněž se zabývá budoucímí výzvami neutrinové fyziky.

V roce 2006 získal za svou práci Pontecorvovu cenu. Byl rovněž jmenován zahraničním členem Humboldtova ústavu, kde strávil půl roku. Smirnov a Michejev obdrželi v roce 2008 Sakuraiovu cenu.

Smirnov dále působí jako editor časopisů Journal of High Energy Physics a Journal of Cosmology and Astroparticle Physics a spolupracovník Physical Review Letters. Stal se hostujícím profesorem ve Vídni a v Texasu v Austinu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexei Yuryevich Smirnov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Amplification of Oscillations in Matter and Spectroscopy of Solar Neutrinos. Yadernaya Fizika. 1985, s. 1441–1448. Bibcode 1985YaFiz..42.1441M. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ MIKEYEV, S.P; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in an Inhomogeneous Medium: Adiabatic Regime. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1987, s. 404. Bibcode 1987ZhETF..92..404M. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ MIKHEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Resonance Oscillations of Neutrinos in Matter. Sov. Phys. Usp.. 1987, s. 759–790. DOI 10.1070/PU1987v030n09ABEH002961. Bibcode 1987SvPhU..30..759M. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ MIKEYEV, S.P.; SMIRNOV, A.Yu. Neutrino Oscillations in a Variable Density Medium and Neutrino Bursts Due to the Gravitational Collapse of Stars. Zh. Eksp. Teor. Fiz.. 1986, s. 7–13. Bibcode 1986ZhETF..91....7M. arXiv 0706.0454. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ American physical Society
  6. ↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Parametric Effects in Neutrino Oscillations. Phys. Lett. B. 1989, s. 341–346. DOI 10.1016/0370-2693(89)91206-9. Bibcode 1989PhLB..226..341K. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, P.I. Spin – flavor conversion and time variations of solar neutrino signals. Z. Phys. C. 1991, s. 675–681. Bibcode 1991ZPhyC..49..675K. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ AKHMEDOV, E.Kh.; KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Resonant neutrino spin flip transitions in twisting magnetic fields. Z. Phys. C. 1991, s. 701–709. DOI 10.1007/BF01562347. Bibcode 1991ZPhyC..52..701A. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ KRASTEV, P.I.; SMIRNOV, A.Yu. Density perturbations and resonant conversion of neutrinos. Mod. Phys. Lett. A. 1991, s. 1001–1009. DOI 10.1142/S0217732391001056. Bibcode 1991MPLA....6.1001K. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Autoritní data Editovat na Wikidatech