Bludička

Falešná bludička v netypickém biotopu (hořící březová kůra na plovoucím dřevě)

Bludička je nadpřirozená bytost vyskytující se ve folklóru po celém světě a také světelný jev, který nejspíše dal podnět ve víře v toto stvoření. Bludičky se objevují v noci, především v močálech a bažinách, a svádějí pocestné ze správného směru. Ve středověké latině se nazývají ignis fatuus „neposedný oheň“, anglicky will-o'-the-wisp nebo jack-o'-lantern.

Slované

Slovanům je společná představa, že se jedná o duše mrtvých, zejména zemřelých násilnou smrtí či nekřtěnátek, v podobě modravých světel, dětí nebo mužíčků s lucernami nebo hořícími košťaty.[1] Mohou být také dušemi čarodějnic a prý se objevují vždy v lichém počtu.[2] Nejčastěji je lze potkat za zimních nocí, o Dušičkách, během adventu a o štědrovečerní půlnoci. Kromě močálů se zjevují i na hřbitovech či tlejícím dřevě a do bahna či vody závadějí zvláště ty, kteří se jim vysmívají, nebo na ně hvízdají. Lze si je však naklonit prosbou, slibem či vysvobozením z prokletí, potom ukáží poutníkovi správnou cestu nebo dokonce zakopaný poklad. Nemají žádnou moc nad člověkem, který má košili naruby.[3] Podobá se jim ohnivý muž, zvaný jako dýma či dýmač. Jedná se o duši hříšníka v podobě ohnivého sloupu, sudu, dráčka nebo plamínku v bažinách, ten své oběti utopí, popálí nebo roztrhá, ale stejně jako bludička může také pomáhat.

V Čechách jsou nazývány světýlky či světlonoši; na Železnobrodsku cvendy, na Českotřebovsku rychmandle a na Moravě pak zhubenčata nebo zabobončata.

V Lužici se této bytosti říká błudnička, błudnik nebo blud, v Polsku błędnik, świetlik, v Rusku ogoněk, v Srbsku macarul a ve Slovinsku vedunec.[1]

Bludičky v kultuře

  • Bludička (v originále Willo the Wisp) se nazývá britský kreslený seriál pro děti o kouzelném lese, v němž žije zlá čarodějnice – televize Edna. Vypravěčem příběhů je právě lesní bludička.
  • Bludička se vyskytuje i v komediální hře Divadla Semafor, která volně parafrázuje Erbenovu sbírku Kytice – viz Kytice (Semafor).
  • Bludička Julie je také popová píseň zpěvačky Hany Zagorové

Reference

  1. a b MÁCHAL, Jan. Bájesloví slovanské. Olomouc: Votobia, 1995. ISBN 80-85619-19-9. S. 24. 
  2. STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-85192-08-X. S. 31. 
  3. VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. S. 117–118. 

Literatura

  • STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991. S. 41–42. 
  • STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011. S. 32. 
  • VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. S. 117–118. 
  • Studia mythologica slavica VIII-2005, s. 115–136.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu bludička na Wikimedia Commons
  • Alexandra Navrátilová: Revenantství v české lidové tradici
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph384541
  • GND: 4463821-8, 4742005-4
  • LCCN: sh85146779
  • NLI: 987007558404905171