Boletice nad Labem
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Boletice nad Labem | |
|---|---|
 Pohled z východní části | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Děčín |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′29″ s. š., 14°11′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 437 (2021)[1] |
| Katastrální území | Boletice nad Labem (2,56 km²) |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| PSČ | 407 11 |
| Počet domů | 413 (2011)[2] |
  Boletice nad Labem | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 407526 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boletice nad Labem (německy Stein-Politz[3] nebo také Politz an der Elbe) jsou XXXII. část statutárního města Děčína v Ústeckém kraji. Leží v katastrálním území Boletice nad Labem. Západní částí protéká řeka Labe.
Historie
První písemná zmínka o Boleticích pochází z roku 1407.[4]
Původně samostatná obec byla v 19. století přičleněna k sousedním Nebočadům.[5] V důsledku industrializace přestala mít obec zemědělský charakter a stala se postupně významným průmyslovým střediskem. V roce 1964 byla povýšena na samostatné město, k němuž jako místní části přináležely Nebočady a Křešice u Děčína.[5] V roce 1980 byly k Boleticím přičleněny dále původně samostatné obce Lesná a Těchlovice (Těchlovice se opětovně osamostatnily v roce 1997).[5] Roku 1981 bylo původně samostatné město sloučeno s Děčínem.[5] V Boleticích bylo tehdy vystavěno velké panelové sídliště, díky čemuž prudce vzrostl počet místních obyvatel.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 v Boleticích žilo 2 792 obyvatel (z toho 1 308 mužů), z nichž bylo 171 Čechoslováků, 2 398 Němců, pět Židů, osm příslušníků jiné národnosti a 210 cizinců. Většina (2 444 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní zde žilo 140 evangelíků, tři členové církve československé, dvanáct židů, 35 příslušníků nezjišťovaných církví a 158 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měly Boletice 3 042 obyvatel: 183 obyvatel, 2 607 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a 250 cizinců. Stále převažovali římští katolíci (2 45 lidí) a 832 lidí bylo bez vyznání. Kromě nich zde bylo 135 evangelíků, pět členů církve československé, šest židů, sedmnáct starokatolíků a dva členové ostatních nezjišťovaných církví.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 180 | 259 | 292 | 726 | 2 920 | 2 792 | 3 042 | 2 098 | 2 125 | 2 555 | 2 744 | 5 238 | 5 182 | 4 683 |
| Domy | 31 | 42 | 43 | 69 | 192 | 214 | 271 | 307 | 564 | 315 | 311 | 383 | 391 | 413 |
| Domy v roce 1961 zahrnují také domy místních částí Křešice a Nebočady. | ||||||||||||||
Doprava
Dostupnost je zajištěna dvěma denníma linkami MHD (8, 9) a jednou noční linkou MHD (32) provozovanými Dopravním podnikem města Děčína a jednou linkou meziměstskou (450) provozovanou Dopravou Ústeckého kraje. Západně od zastavěného území prochází železniční trať Ústí nad Labem-Střekov – Děčín, na které je zřízena železniční stanice Boletice nad Labem (nacházející se ovšem spíše v Nebočadech).
Hospodářství
Je zde průmysl strojírenský, textilní, potravinářský, chemický a konzervárenský. Dále zde také má svá tři odloučená pracoviště (obory fotograf, kadeřník a cukrář) SOU a SOŠ řemesel a služeb Ruská s hlavním sídlem v Děčíně-Podmoklech.
Pamětihodnosti
- Socha svatého Floriána
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Platany v Boleticích – pět památných stromů, rostou v areálu závodu VLNAP; obvod kmenů 238 cm, 350 cm, 408 cm, 389 cm, 375 cm[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Boletice. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1891. Dostupné online. Díl čtvrtý. S. 293.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.
- ↑ a b c d Decin.estranky.cz: Boletce nad Labem – Politz. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284.
- ↑ Platany v Boleticích [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-18]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín XXXII-Boletice nad Labem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Boletice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Statutární město Děčín | |
|---|---|
| Děčín (I Děčín • II Nové Město) • Děčín-Staré Město (III Staré Město) • Podmokly (IV Podmokly • V Rozbělesy • VI Letná • XXII Václavov • XXIII Popovice) • VII Chrochvice • Bynov (IX Bynov • XX Nová Ves) • Bělá u Děčína (X Bělá • XIX Čechy ) • Vilsnice (XII Vilsnice • XXV Chmelnice) • Loubí u Děčína (XIII Loubí) • XIV Dolní Žleb • Prostřední Žleb (XV Prostřední Žleb • XI Horní Žleb • XVI Přípeř • XVII Jalůvčí) • XVIII Maxičky • Horní Oldřichov (XXI Horní Oldřichov • VIII Dolní Oldřichov) • XXIV Krásný Studenec • Březiny u Děčína (XXVII Březiny • XXVI Bechlejovice) • XXVIII Folknáře • XXIX Hoštice nad Labem • XXX Velká Veleň • Křešice u Děčína (XXXI Křešice) • XXXII Boletice nad Labem • XXXIII Nebočady • Chlum u Děčína (XXXIV Chlum) • Lesná u Děčína (XXXV Lesná) | |
Portály: Česko
