Druhé bydlení

Druhé bydlení, někdy též sekundární bydlení, je odborný termín označující obytné objekty (chaty, chalupy, apartmány) sloužící pro individuální rekreaci.^[1] Může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který majitel nevyužívá jako trvalé bydliště.^[2] Klasickým příkladem druhého bydlení je chataření a chalupaření. V Československu došlo k rozvoji druhého bydlení od 60. let 20. století^[2] a nárůst významu tohoto fenoménu podle Vilímka (1996) „souvisí se změnami ve způsobu života (rozšiřování volného času) a se změnami funkcí ve venkovském osídlení.“^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b VILÍMEK, Vít a kolektiv. Zeměpisný slovníček. Praha: Česká geografická společnost, 1996. 55 s. ISBN 80-901942-6-5. S. 10.
↑ ^a ^b Češi si druhé bydlení pořizují kvůli odpočinku, cizinci jako investici [online]. Peníze.cz, 2007-03-16 [cit. 2010-02-19]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu druhé bydlení na Wikimedia Commons
(česky) iDNES.cz – Zájem o druhé bydlení na horách citelně ochladl (02/2009)
(česky) Univerzita Karlova – Druhé bydlení v Česku - chataření a chalupaření v proměnách generací
(česky) Západočeská univerzita v Plzni, Marie Novotná – Prostorová analýza druhého bydlení na příkladu Plzeňského kraje Archivováno 28. 1. 2007 na Wayback Machine. (PDF)
(anglicky) Urban Institute – America's Second Housing Boom Archivováno 3. 2. 2010 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.