Dusičnan sodný
Dusičnan sodný | |
---|---|
Prášková forma | |
Detail | |
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan sodný |
Triviální název | chilský ledek sodný ledek |
Ostatní názvy | nitratin |
Anglický název | Sodium nitrate |
Německý název | Natriumnitrat |
Sumární vzorec | NaNO3 |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7631-99-4 |
PubChem | 24268 |
UN kód | 1498 |
Číslo RTECS | WC5600000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 84,995 g/mol |
Molární koncentrace cM | 6,199 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
Teplota tání | 306,8 °C |
Teplota rozkladu | 380 °C |
Hustota | 2,260 87 g/cm3 (18 °C) 1,317 5 g/cm3 (20 °C, 40% roztok) |
Dynamický viskozitní koeficient | 2,86 cP (317 °C) 2,01 cP (387 °C) 1,52 cP (457 °C) 2,227 cP (20 °C, 40% roztok) |
Kinematický viskozitní koeficient | 1,690 cS (20 °C, 40% roztok) |
Index lomu | nDř= 1,336 0 nDm= 1,584 8 nD= 1,380 2 (20 °C, 40% roztok) |
Rozpustnost ve vodě | 73,08 g/100 g (0 °C) 79,9 g/100 g (10 °C) 87,22 g/100 g (20 °C) 91,6 g/100 g (25 °C) 96,1 g/100 g (30 °C) 104,9 g/100 g (40 °C) 113,45 g/100 g (50 °C) 124,7 g/100 g (60 °C) 147,50 g/100 g (80 °C) 175,91 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol ethanol kapalný čpavek |
Relativní permitivita εr | 5,2 (20 °C) |
Povrchové napětí | 119 mN/m (320 °C) 117 mN/m (350 °C) 114 mN/m (400 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | klencová |
Hrana krystalové mřížky | a= 648 pm α= 102°40´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −466,9 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 188 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 251 J/g (18 °C) |
Standardní molární entropie S° | 116 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −366,1 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,095 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
GHS03 GHS07 Varování[1] | |
R-věty | R8, R22 |
S-věty | S22, S41 |
NFPA 704 | 0 1 0 OX |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek. Dalším synonymem je nitratin.
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, skelně lesklý, štěpný podle romboedru. Tvrdost je 1,5–2, hustota 2,26 g/cm3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v krystalech romboedrického typu. Je snadno rozpustný ve vodě, proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti Atacama v Chile.
Nitronatrit slouží od začátku 18. století jako jediné přírodní dusíkaté hnojivo (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy).
Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě buničiny, plastů, umělých vláken apod. Dusičnan sodný se pod označením E 251 hojně užívá také v potravinářství jako konzervační přísada u masných výrobků. V pyrotechnice se používá jako okysličovadlo.
Dusičnan sodný je silně hygroskopický a má tendenci na vzduchu navlhnout. Směsi vlhkého dusičnanu sodného s práškovým hliníkem nebo hořčíkem mají samozápalné vlastnosti.
Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice:
- 2 NaNO3 → 2 NaNO2 + O2
Se sírou hoří podle rovnice:
- 4 S + 2 NaNO3 → 2 Na2S + N2 + 3 SO2
Výroba
Vyrábí se uměle reakcí oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, kyslíku a uhličitanu sodného:
- NO + NO2 + Na2CO3 + O2 → 2 NaNO3 + CO2
Laboratorní příprava spočívá v neutralizaci hydroxidu sodného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:
- NaOH + HNO3 → NaNO3 + H2O
Historie
Chilský ledek se zapsal do historie lodní dopravy. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci explodovat. Došlo dokonce k případům, že explodující parník zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sodium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan sodný na Wikimedia Commons
Anorganické soli sodné | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | Fluorid sodný (NaF) • Hydrogendifluorid sodný (NaHF2) • Bromid sodný (NaBr) • Chlorid sodný (NaCl) • Jodid sodný (NaI) • Kyanid sodný (NaCN) • Kyanatan sodný (NaOCN) • Isokyanát sodný (NaNCO) • Thiokyanatan sodný (NaSCN) |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan sodný (NaOCl) • Chloritan sodný (NaClO2) • Chlorečnan sodný (NaClO3) • Chloristan sodný (NaClO4) • Bromnan sodný (NaOBr) • Bromitan sodný (NaBrO2) • Bromičnan sodný (NaBrO3) • Jodičnan sodný (NaIO3) Jodistan sodný (NaIO4) • Siřičitan sodný (Na2SO3) • Hydrogensiřičitan sodný (NaHSO3) • Disiřičitan sodný (Na2S2O5) • Dithioničitan sodný (Na2S2O4) • Dithionan sodný (Na2S2O6) • Síran sodný (Na2SO4) • Hydrogensíran sodný (NaHSO4) • Disíran sodný (Na2S2O7) • Peroxosíran sodný (Na2SO5) • Peroxodisíran sodný (Na2S2O8) • Seleničitan sodný (Na2SeO3) • Selenan sodný (Na2SeO4) • Telluričitan sodný (Na2TeO3) • Metatelluran sodný (Na2TeO4) • Pentahydrogenorthotelluran sodný (NaH5TeO6) • Cis-dusnan sodný (Na2N2O2) • Trans-dusnan sodný (Na2N2O2) • Peroxodusnan sodný (NaONNOONa; Na2N2O3) • Dusitan sodný (NaNO2) • Dusičnan sodný (NaNO3) • Orthodusičnan sodný (Na3NO4) • Peroxodusitan sodný (NaOONO) • Fosfornan sodný (NaPO2H2) • Dihydrogenfosforitan sodný (NaH2PO3) • Hydrogenfosforitan sodný (Na2HPO3) • Dihydrogenfosforečnan sodný (NaH2PO4) • Hydrogenfosforečnan sodný (Na2HPO4) • Fosforečnan sodný (Na3PO4) • Dihydrogendifosforečnan disodný (Na2H2P2O7) • Hydrogendifosforečnan trisodný (Na3HP2O7) • Difosforečnan sodný (Na4P2O7) • Trifosforečnan sodný (Na5P3O10) • Metafosforečnan sodný (NaPO3) • Cyklotrifosforečnan sodný (Na3P3O9) • Cyklohexafosforečnan sodný (Na6P6O18) • Arsenitan sodný (NaAsO2) • Hydrogenarseničnan sodný (Na2HAsO4) • Arseničnan sodný (Na3AsO4) • Tetrahydrogenantimonitan sodný (NaSb (OH)4) • Antimonitan sodný (NaSbO2) • Bismutičnan sodný (NaBiO3) • Uhličitan sodný (Na2CO3) • Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) • Šťavelan sodný (Na2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan sodný (NaH(CO2)2) • Orthokřemičitan sodný (Na4SiO4) • Metakřemičitan sodný (~Na2SiO3~) • Dikřemičitan sodný (Na2Si2O5) • Trikřemičitan sodný (Na2Si3O7) • Cínatan sodný (Na2SnO2) • Cíničitan sodný (Na2SnO3) • Metaboritan sodný (NaBO2) • Tetraboritan sodný (Na2[B4O5(OH)4]•8H2O) • Oktaboritan sodný (Na2B8O13•4H2O) • Perboritan sodný (Na2H4B2O8) • Hlinitan sodný (Na3AlO3) • Tetrahydroxidozinečnatan sodný (Na2Zn(OH)4) • Zinečnatan sodný (Na2ZnO2) • Rtuťnatan sodný (Na2HgO2) • Železičitan sodný (Na2FeO3) • Železan sodný (Na2FeO4) • Manganitan sodný (~NaMnO2~) • Manganečnan sodný (Na3MnO4) • Manganan sodný (Na2MnO4) • Manganistan sodný (NaMnO4) • Technecistan sodný (NaTcO4) • Rhenistan sodný (NaReO4) • Chromitan sodný (Na3[Cr(OH)6]) • Chroman sodný (Na2CrO4) • Dichroman sodný (Na2Cr2O7) • Molybdenan sodný (Na2MoO4) • Wolframan sodný (Na2WO4) • Metavanadičnan sodný (NaVO3) • Orthovanadičnan sodný (Na3VO4) • Trititaničitan sodný (Na2Ti3O7) • Zirkoničitan sodný (Na2ZrO3) • Diuranan sodný (Na2U2O7) |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid sodný (NaH) • Hydroxid sodný (NaOH) • Oxid sodný (Na2O) • Peroxid sodný (Na2O2) • Superoxid sodný (NaO2) • Hydrogensulfid sodný (NaSH) • Sulfid sodný (Na2S) • Polysulfid sodný (Na2Sn) • Selenid sodný (Na2Se) • Tellurid sodný (Na2Te) • Polonid sodný (Na2Po) • Amid sodný (NaNH2) • Imid sodný (Na2NH) • Nitrid sodný (Na3N) • Azid sodný (NaN3) • Fosfid sodný (Na3P) • Dihydrogenarsenid sodný (NaAsH2) • Tetrahydridoboritan sodný (NaBH4) • Tetrahydridohlinitan sodný (NaAlH4) |
Jiné |