František Zákrejs
| František Zákrejs | |
|---|---|
 Jan Vilímek: František Zákrejs (1884) | |
| Narození | 7. května 1839 Polička Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. června 1907 (ve věku 68 let) Náchod Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, dramatik a kritik |
| Příbuzní | Vladimír Zákrejs syn Jaroslav Zákrejs *1871 syn [1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Zákrejs, křtěný František Stanislav (7. května 1839 Liboháj, Polička[2] – 9. června 1907 Náchod), byl úředník, kulturní publicista, dramatik, literární a divadelní kritik a spisovatel.
Život
S oběma bratry vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pak práva na Karlově univerzitě v Praze. Působil v samosprávných službách, nejprve v Poličce jako tajemník okresního zastupitelstva (1865-1872), později byl obecním tajemníkem na Žižkově (1876–1879) a nakonec ředitel okresního výboru v Praze Karlíně.[3] V roce 1868 se oženil s Brigitou Klimšovou.
Během práce v Poličce se velice aktivně podílel na tamním společenském životě. Hrával v ochotnickém divadle a od prosince 1866 do listopadu 1867 (a krátce i v roce 1872) byl ředitelem i pokladníkem družstva divadelních ochotníků. Zde také napsal řadu divadelních her.
Procestoval celou střední a západní Evropu a díky tomu měl široký rozhled.
V Praze se prosadil zejména jako všestranný literární a divadelní, nesmlouvavý kritik hlavně v časopisu Osvěta[3], jejímž zásadním mluvčím byl po celá desetiletí a kde vedl rubriku Divadelní rozhledy. Psal i do dalších: Pokrok, Posel z Prahy, Národní bibliotéka, Světozor. Redigoval Ústřední knihovnu, Všeobecnou knihovnu, Posla z Prahy, Národní bibliotéku. Jednalo se o zakladatele spolku Jednota českých dramatických spisovatelů. Patřil mezi obhájce Rukopisů (zelenohorský a královédvorský). V Praze se aktivně zúčastnil společenského života a řadu akcí dokázal zorganizovat.
Zemřel v Náchodě, pohřben byl však v Praze na Vyšehradě[4]. V rodné Poličce je po něm pojmenovaná jedna z ulic a má zde i svou pamětní desku. V Ostravě, části Přívoz, je po něm také pojmenována ulice.
Divadelní hry
- Anežka, dramatická truchlohra, poprvé hrána 1868
- Národní hospodář (1867), činohra o pěti dějstvích
- Naši vyhráli
- Poděbradovna (1872), truchlohra o pěti jednáních
- Dvé krásných očí (1873), veselohra o pěti dějstvích
- Král svého lidu (1879), truchlohra o pěti dějstvích
- Červenobílá stolistka (1881), veselohra o pěti dějstvích
Ostatní práce
- Kdo zlé strojí, nechť se zlého bojí (1880), povídka
- Mezinárodní nevěsty-žertovný románek (1882)
- Rukopisy Zelenohorský a Královédvorsky s dodatkem F. Zákrejse (1889)
Odkazy
Reference
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Zákrejs, Jaroslav *1871
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837–1864 v Polička Dolní Předměstí, sign. 1660, ukn. 7571, str. 13. Dostupné online
- ↑ a b VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 1. Praha: Prometheus, druhé vydání 1952. Kapitola František Zákrejs, s. 162.
- ↑ hrob Františka Zákrejse na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Zákrejs na Wikimedia Commons 
Autor František Zákrejs ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Zákrejs
- František Zákrejs v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Životopis
- Seznam prací
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
