Fridrich II. Lehnický

Fridrich II. Lehnický
Narození12. února 1480
Lehnice
Úmrtí17. září 1547 (ve věku 67 let)
Lehnice
ManželkyAlžběta Jagellonská
Žofie Braniborsko-Ansbašská
PotomciŽofie Lehnická
Jiří II. Břežský
Fridrich III. Lehnický
RodSlezští Piastovci
OtecFridrich I. Lehnický
MatkaLudmila z Poděbrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich II. Lehnický (12. února 1480 – 17. září 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.

Život

Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Po otcově smrti roku 1488 spravovala knížectví matka. V roce 1504 bylo rozděleno mezi bratry a Fridrichovi připadlo Lehnicko. Otcovu doménu znovu sjednotil roku 1521, kdy zemřel jeho bratr Jiří a Fridrich zdědil jeho Břežsko.[1]

Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[2] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupencem reformace a k luterství veřejně konvertoval.[3] Na jeho dvoře v letech 1523 až 1527 působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld,[4] který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[5] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[6]

Roku 1526 založil v Lehnici nejstarší protestantskou univerzitu na světě, která měla tři fakulty, avšak po několika letech zanikla.

Dne 19. října 1537 uzavřel v Lehnici sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem Jáchymem II. V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna Jiřího s Jáchymovou dcerou Barborou a Fridrichovy dcery Žofie s Janem Jiřím.[7] V letech 1540 až 1543 držel zástavně Hlohovsko a od roku 1542 Minstrbersko.[8] Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich II. (Liegnitz) na německé Wikipedii.

Literatura

  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 412–413. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  2. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země. 
  3. ↑ Neznámá země, s. 156
  4. ↑ s. 130
  5. ↑ Neznámá země, s. 150
  6. ↑ Neznámá země, s. 242
  7. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 139
  8. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 413
  9. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 141

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech