Horní Meziříčko

Horní Meziříčko
Obecní úřad a Meziříčský rybník
Obecní úřad a Meziříčský rybník
Znak obce Horní MeziříčkoVlajka obce Horní Meziříčko
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDačice
Obec s rozšířenou působnostíDačice
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°9′24″ s. š., 15°14′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel110 (2024)[1]
Rozloha4,40 km²[2]
Katastrální územíHorní Meziříčko
Nadmořská výška555 m n. m.
PSČ378 53
Počet domů41 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Meziříčko 41
378 53 Strmilov
[email protected]
StarostaKarel Lehejček
Oficiální web: www.hornimeziricko.cz
Horní Meziříčko
Horní Meziříčko
Další údaje
Kód obce598658
Kód části obce43567
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Meziříčko (německy Ober Meseritschko) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 110[1] obyvatel.

Historické území obce je původně na Moravě, na zemské hranici s Čechy. V katastru obce u hlavní silnice, je umístěn památný hraniční trojhranný sloupek, zemský kámen, který určuje historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Ves leží při Meziříčském rybníku, do kterého se vlévá potok Dvorecký od severu a potok Studenský, posílený potokem Jeníkovským, od východu. Z Meziříčského rybníka (cca 33 ha) vytékající Hamerský potok patří do povodí Vltavy.

Většina staveb ve vsi leží na západním a severním břehu rybníka. Na východním stojí samostatně Dvůr – bývalá tvrz. Mimo ves, pod rybníkem je Kočvarův mlýn. Ještě nad ním těsně pod hrází na místě bývalé valchy stojí, teď již také bývalá, textilní továrna s vysokým továrním komínem (komín byl zakreslen do katastrální mapy v roce 1941).

Dnes je Horní Meziříčko samostatnou obcí a je členem Mikroregionu Dačicko.

Historie

Horní Meziříčko bývalo středem samostatného statku, poté součástí Hradeckého panství. První písemná zpráva, podle vlastivědy Moravské, kde mělo Horní Meziříčko již svoji tvrz a dvůr, se připomíná roku 1361, jako Meziříčko u Strmilova.[4]

Správní začlenění obce od roku 1850

Do roku 1849 bylo Horní Meziříčko součástí panství Studená v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 Okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči a pod správním okresem Dačice zůstalo i po územní reorganizaci roku 1949, v jehož rámci náleželo pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 bylo s moravskými obcemi přičleněno pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. To trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1980 bylo Horní Meziříčko připojeno k obci Studená, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích[5]

Statistika počtu domů a obyvatel

V roce 1880 měla obec 27 domů a 173 obyvatel, roku 1900 28 domů a 210 obyvatel, roku 1921 32 domů a 210 obyvatel, roku 1939 33 domů a 79 obyvatel, roku 1947 37 domů a 160 obyvatel, roku 1950 38 domů a 165 obyvatel, roku 1970 32 domů a 142 obyvatel, roku 1982 29 domů a 134 obyvatel.[5]

Vývoj obce do konce 20. století

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím a textilním průmyslem. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 389 ha. V obci byla od roku 1865 mechanická tkalcovna bavlněného zboží firmy Ludvík Lang a synové, založená původně jako ruční a roku 1875 přestavěna na mechanickou na místě bývalé soukenické valchy.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1948.

Po roce 1948 byla textilní továrna znárodněna a připojena jako závod pod n. p. Partex Nová Včelnice, v polovině 90. let po privatizaci zde byla výroba zastavena. JZD vzniklo roku 1958, roku 1970 se sloučilo s JZD Jilem a v roce 1978 bylo sloučeno do JZD Svornost Studená.[5]

Škola

Obec bývala přiškolena do Strmilova v Čechách, od josefínských reforem do Palupína. Od roku 1895 zde bylo zahájeno vyučování ve škole postavené pro Horní Meziříčko a Malý Jeníkov nákladem 5 700 zlatých. Jednotřídní škola byla pro malý počet žáků roku 1974 zrušena a žactvo převedeno do Studené.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská, Telecký okres. Brno: Muzejní spolek, 1913. 456 s. S. 227. 
  5. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 858–861. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: cd412977-0e1d-4e6d-b8d5-98e334dc115f
  • NKC: ge807128