Jehlan

Jehlan

Jehlan je trojrozměrné těleso. Jeho základnu (nebo také podstavu) tvoří mnohoúhelník. Vrcholy základny jsou spojeny s jedním bodem mimo rovinu základny – tento bod se obvykle nazývá (hlavní) vrchol jehlanu.

Kolmá vzdálenost vrcholu od roviny podstavy se nazývá výška jehlanu.

Obecné vlastnosti

Objem a povrch

Objem jehlanu se vypočítá jako

V = S p . v 3 {\displaystyle V={\frac {S_{p}.v}{3}}\,\!} ,

kde S p {\displaystyle S_{p}\,\!} je obsah podstavy a v {\displaystyle v\,\!} výška.

Povrch jehlanu se vypočítává jako součet obsahu základny a obsahu jednotlivých trojúhelníkových stěn - jejich počet je dán počtem stran základny.

S = P + Q {\displaystyle S=P+Q\,} ,

kde P {\displaystyle P} je obsah podstavy a Q {\displaystyle Q} je obsah pláště.

Na výše uvedených vzorcích je zajímavé, že pokud budu vrchol jehlanu posunovat v rovině rovnoběžné s rovinou základny, nemění se objem (obsah podstavy i výška zůstávají stejné), ale pouze povrch - ten může při posouvání vrcholu „dostatečně daleko“ v dané rovině růst nad všechny meze.

Souměrnost

Jehlan nemůže nikdy být středově souměrný.

Jehlan je osově souměrný pouze tehdy, je-li základna středově souměrná a průmět vrcholu jehlanu do roviny základny je shodný se středem souměrnosti základny (laičtěji: vrchol jehlanu musí ležet „kolmo nad středem souměrnosti základny“.). Osou souměrnosti je v takovém případě spojnice vrcholu se středem souměrnosti základny.

Jehlan může být rovinově souměrný pouze tehdy, je-li základna osově souměrná a průmět vrcholu jehlanu do roviny základny leží na ose souměrnosti základny. (Lidštěji: vrchol jehlanu musí ležet „kolmo nad osou souměrnosti základny“.) Rovinou souměrnosti je v takovém případě rovina určená osou souměrnosti základny a vrcholem jehlanu.

Další vlastnosti

Pokud tvoří základnu jehlanu mnohoúhelník o n {\displaystyle n\,\!} stranách, má jehlan:

  • celkem n + 1 {\displaystyle n+1\,\!} vrcholů
  • celkem 2 n {\displaystyle 2\cdot n\,\!} hran
  • celkem n + 1 {\displaystyle n+1\,\!} stěn

Jehlan nemá tělesové úhlopříčky, stěnové mohou být jen v základně (pro n větší než 3). Jehlan je konvexní jen tehdy, je-li konvexní jeho základna.

Speciální případy

Pokud kolmice k podstavě procházející vrcholem protíná podstavu v jejím těžišti, nazýváme takový jehlan kolmý. Pokud tomu tak není, nazýváme jej kosý.

Pokud je základnou jehlanu pravidelný mnohoúhelník a vrchol leží kolmo nad těžištěm základny, mluvíme o pravidelném jehlanu. „Pravidelnost“ jehlanu obvykle podstatně zjednodušuje výpočet jeho objemu a povrchu.

Výpočet údajů v pravidelném n {\displaystyle n} -bokém jehlanu určeném délkou podstavné hrany a {\displaystyle a} a jeho výškou v {\displaystyle v} :

pyramid
Pravidelný kolmý jehlan


  • Výška boční stěny:

v s = 1 2 4 v 2 + ( a cot π n ) 2 {\displaystyle v_{s}={\frac {1}{2}}{\sqrt {4v^{2}+\left(a\cdot {\cot {\frac {\pi }{n}}}\right)^{2}}}}

  • Délka boční hrany:

s = 1 2 4 v 2 + ( a sin π n ) 2 {\displaystyle s={\frac {1}{2}}{\sqrt {4v^{2}+\left({\frac {a}{\sin {\frac {\pi }{n}}}}\right)^{2}}}}

  • Povrch:

S = 1 4 n a 2 cot π n ( 1 + 1 + 4 ( v a tan π n ) 2 ) {\displaystyle S={\frac {1}{4}}na^{2}\cot {\frac {\pi }{n}}\left(1+{\sqrt {1+4\left({\frac {v}{a}}\tan {\frac {\pi }{n}}\right)^{2}}}\right)}

  • Objem:

V = 1 12 n a 2 v cot π n {\displaystyle V={\frac {1}{12}}na^{2}v\cdot \cot {\frac {\pi }{n}}}

  • Sklon boční hrany:

α = arctan ( 2 v a sin π n ) {\displaystyle \alpha =\arctan \left(2{\frac {v}{a}}\sin {\frac {\pi }{n}}\right)}

  • Sklon boční stěny:

β = arctan ( 2 v a tan π n ) {\displaystyle \beta =\arctan \left(2{\frac {v}{a}}\tan {\frac {\pi }{n}}\right)}

  • Odchylka bočních hran:

γ = 2 arctan a 4 v 2 + a 2 cot 2 π n {\displaystyle \gamma =2\arctan {\frac {a}{\sqrt {4v^{2}+a^{2}\cot ^{2}{\frac {\pi }{n}}}}}}

  • Odchylka boční a podstavné hrany:

δ = arctan 4 ( v a ) 2 + cot 2 π n {\displaystyle \delta =\arctan {\sqrt {4\left({\frac {v}{a}}\right)^{2}+\cot ^{2}{\frac {\pi }{n}}}}}

  • Odchylka bočních stěn:

ε = 2 arcsin 4 v 2 sin 2 π n + a 2 4 v 2 tan 2 π n + a 2 {\displaystyle \varepsilon =2\arcsin {\sqrt {\frac {4v^{2}\sin ^{2}{\frac {\pi }{n}}+a^{2}}{4v^{2}\tan ^{2}{\frac {\pi }{n}}+a^{2}}}}} , speciálně pro n = 4 {\displaystyle n=4} je ε = 2 arcsin 2 v 2 + a 2 4 v 2 + a 2 {\displaystyle \varepsilon =2\arcsin {\sqrt {\frac {2v^{2}+a^{2}}{4v^{2}+a^{2}}}}}

Pravidelný čtyřstěn

Pravidelný čtyřstěn.
Pravidelný čtyřstěn.

Pravidelný čtyřstěn je jehlan, jehož základnu i všechny tři boční stěny jsou rovnostranné trojúhelníky. Tento čtyřstěn má stejný tvar všech stěn i délku všech hran - jedná se tedy o jedno z platónských těles.

Jeho objem V {\displaystyle V\,\!} a obsah S {\displaystyle S\,\!} lze vypočítat z délky jeho hrany:

  • S = a 2 3 {\displaystyle S=a^{2}{\sqrt {3}}\,\!}
  • V = 2 12 a 3 {\displaystyle V={\begin{matrix}{{\sqrt {2}} \over 12}\end{matrix}}a^{3}\,\!}

Jeho výšku lze vypočítat jako v = ( a / 3 ) 6 {\displaystyle v=(a/3){\sqrt {6}}} .

Pravidelný čtyřboký jehlan

Pravidelný čtyřboký jehlan a jeho rozvinutý povrch.

Pokud má jehlan čtvercovou základnu a vrchol kolmo nad průsečíkem úhlopříček základny, hovoříme o pravidelném čtyřbokém jehlanu.

Jeho objem V {\displaystyle V\,\!} a povrch S {\displaystyle S\,\!} lze vypočítat z délky strany základny a {\displaystyle a\,\!} a výšky v {\displaystyle v\,\!} :

  • V = 1 3 a 2 v {\displaystyle V={\frac {1}{3}}a^{2}v\,\!}
  • S = a ( a + 4 v 2 + a 2 ) {\displaystyle S=a\left(a+{\sqrt {4v^{2}+a^{2}}}\right)}
Vícerozměrná geometrická tělesa
d=2 trojúhelník čtverec šestiúhelník pětiúhelník
d=3 jehlan krychle, oktaedr krychloktaedr, kosočtverečný dvanáctistěn dvanáctistěn, dvacetistěn
d=4 5nadstěn teserakt, 16nadstěn 24nadstěn 120nadstěn,600nadstěn
d=5 5simplex penterakt, 5ortoplex
d=6 6simplex hexerakt, 6ortoplex
d=7 7simplex hepterakt, 7ortoplex
d=8 8simplex okterakt, 8ortoplex
d=9 9simplex ennerakt, 9ortoplex
d=10 10simplex dekerakt, 10ortoplex
d=11 11simplex hendekerakt, 11ortoplex
d=12 12simplex dodekerakt, 12ortoplex
d=13 13simplex triskaidekerakt, 13ortoplex
d=14 14simplex tetradekerakt, 14ortoplex
d=15 15simplex pentadekerakt, 15ortoplex
d=16 16simplex hexadekerakt, 16ortoplex
d=17 17simplex heptadekerakt, 17ortoplex
d=18 18simplex oktadekerakt, 18ortoplex
d=19 19simplex ennedekerakt, 19ortoplex
d=20 20simplex ikosarakt, 20ortoplex

Literatura

  • Karel Rektorys a kolektiv: Přehled užité matematiky I, Prometheus, Praha 1995, ISBN 80-85849-92-5, str. 104-106
  • Marcela Palková a kolektiv: Průvodce matematikou 2, Didaktis, Brno 2007, ISBN 978-80-7358-083-4, str. 117-120

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu jehlan na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo jehlan ve Wikislovníku
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb13331621k (data)
  • LCCN: sh85109294
  • NLI: 987007550902105171