Karel Laštovka
prof. JUDr. Karel Laštovka | |
---|---|
Rektor Univerzity Komenského | |
Ve funkci: 1924 – 1925 | |
Předchůdce | Stanislav Kostlivý |
Nástupce | Miloš Weingart |
Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě | |
Ve funkci: 1921 – 1923 | |
Předchůdce | Augustín Ráth |
Nástupce | Augustín Ráth |
Ve funkci: 1928 – 1929 | |
Předchůdce | Augustín Ráth |
Nástupce | Albert Milota |
Narození | 14. prosince 1876 Kolín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. června 1941 (ve věku 64 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | právník, profesor a děkan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Laštovka (14. prosince 1876 Kolín[1] – 10. června 1941 Praha[2]) byl český právník, profesor správního práva a správní vědy, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a děkan její právnické fakulty.
Život a působení
Narodil se rodiny poštovního úředníka, studoval na gymnáziu v Táboře a poté na české právnické fakultě v Praze, kde byl roku 1900 promován doktorem práv. V praxi začínal na finančním ředitelství, pak působil v silničním a obecním referátu českého zemského výboru. Teoretickým otázkám veřejné správy se začal věnovat o něco později. První krátké práce, zejména o problematice veřejných cest, publikoval ve Správním obzoru, kde se seznámil s Jiřím Hoetzelem, který časopis redigoval.[3]
Laštovkova významnější činnost nicméně započala až po vzniku Československa. Spolu s Hoetzelem se na ministerstvu vnitra věnoval reformám československé veřejné správy směřujícím k župnímu zřízení. Výsledkem toho bylo první větší dílo Zákon župní (1925), především se ale na základě Hoetzelova doporučení už roku 1921 na pražské právnické fakultě habilitoval a ještě téhož roku byl jmenován řádným profesorem správního práva na nově zřízené právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou následně pomáhal budovat.[3] Kromě správního práva zde vedl také semináře finančního a ústavního práva, po dvě funkční období (1921–1923 a 1928–1929) byl děkanem fakulty a pro roky 1924–1925 byl jmenován rektorem celé univerzity.[4] Zasedal též ve slovenském zemském zastupitelstvu, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, České akademie věd a umění nebo Slovanského ústavu. Publikoval ještě řadu různorodých prací v oblasti správního práva, zejména studii Vývoj organisace veřejné správy v republice československé (1925), za jeho životní dílo lze nicméně považovat Československé správní právo. Zvláštní část (1936), které vhodně navázalo na obecnou část sepsanou profesorem Hoetzelem.[3] Také významně přispíval a byl redaktorem Slovníku veřejného práva československého.[5]
Na rozdíl od ostatních českých profesorů nemusel Karel Laštovka samostatné Slovensko v roce 1939 opustit, neboť se zdejším prostředím velmi dobře srostl. Přesto se rozhodl vrátit a až do uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 přednášel na své alma mater.[3]
Reference
- ↑ Kniha narozených farnosti Kolín [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2017-06-13]. Matriční záznam o narození a křtu. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Matěje v Dejvicích, sign. DEJ Z12, s. 141
- ↑ a b c d PETRÁŠ, René. Karel Laštovka. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 440–444.
- ↑ Prof. JUDr. Karel Laštovka [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2016-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-11. (slovensky)
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Laštovka, Karel (1876–1941), Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Laštovka
- Autor Karel Laštovka ve Wikizdrojích
Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě | |
---|---|
Kristián Hynek 1919–1921 • Augustín Ráth 1921–1922 • Josef Hanuš 1922–1923 • Stanislav Kostlivý 1923–1924 • Karel Laštovka 1924–1925 • Miloš Weingart 1925–1926 • Otakar Sommer 1926–1927 • Jiří Brdlík 1927–1928 • Albert Pražák 1928–1929 • Kristián Hynek 1929–1930 • Albert Milota 1930–1931 • Dobroslav Orel 1931–1932 • Viktor Reinsberg 1932–1933 • Bohuš Tomsa 1933–1934 • Antonín Kolář 1934–1935 • Bohuslav Polák 1935–1936 • Vratislav Bušek 1936–1937 • Václav Chaloupecký 1937–1938 • Ján Lukeš 1938–1939 • Alojz Ján Chura 1939 • Michal Šeliga 1939 • Vojtech Tuka 1939–1942 • Emanuel Filo 1942–1944 • František Valentin 1944–1945 • Daniel Rapant 1945 • Anton Štefánek 1945–1946 • Karel Kizlink 1946–1947 • František Nábělek 1947–1948 • Anton Gala 1948–1949 • Karol Rebro 1949–1950 • Igor Hrušovský 1950–1953 • Andrej Sirácky 1953–1956 • Július Šefránek 1956–1959 • Michal Topoľský 1959–1962 • Vojtech Filkorn 1962–1966 • Bohuslav Cambel 1966–1969 • Emil Huraj 1969–1976 • Ján Kvasnička 1976–1985 • Ladislav Melioris 1985–1989 • Miroslav Kusý 1990–1991 • Juraj Švec 1991–1997 • Ferdinand Devínsky 1997–2003 • František Gahér 2003–2011 • Karol Mičieta 2011– | |
Univerzita Komenského v Bratislavě |