Ludvík Kysela

Ludvík Kysela
Ludvík Kysela (před r. 1927)
Narození	25. dubna 1883 Kouřim Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. února 1960 (ve věku 76 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt, urbanista a správní úředník
Významná díla	Baťův palác Palác U Stýblů Dětský dům
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Kysela (25. dubna 1883 v Kouřimi^[1] – 10. února 1960 v Praze) byl český architekt. Jeho první stavba byla v kubistickém stylu. Pozdější stavby jsou ve funkcionalistickém stylu.

Život

Narodil se v rodině úředníka (později vrchní c. k. kancelista vrchního zemského soudu v Praze) Františka Kysely (1849–??) a jeho manželky Anny, rozené Machkové (1856–??).^[1] Narodil se v Kouřimi, od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze. Pocházel z početné rodiny sedmi dětí.^[2] Jeho starším bratrem byl výtvarník a pedagog František Kysela.

Vystudoval v letech 1902-08 architekturu na české technice v Praze. V první světové válce byl zajat na italské frontě;^[3] po návratu pracoval na pražském stavebním úřadu a v Státní regulační komisi. Neměl vlastní architektonický ateliér, přesto navrhl několik významných pražských budov. Účastnil se řady architektonických soutěží. Vystavoval na výstavách v Československu (Praha, Brno) i v zahraničí (Varšava, Bělehrad, Bukurešť, Stockholm, Paříž, Milán, Brusel). Na přelomu dvacátých a třicátých přestal Kysela projektovat.^[4] Po druhé světové válce pracoval ve Státním ústavu pro projektování výstavby hl. m. Prahy a poté v projekci Kovotechny.

Zajímavost

V roce 1904 se jméno studenta české techniky Ludvíka Kysely (s chybně uvedeným věkem) objevilo v českém tisku. V té době probíhaly v Praze protičeské buršácké provokace a Kysela byl policií zadržen „pro shlukování“.^[5] Hromadné zatčení Čechů vedlo české poslance k interpelaci na ministra vnitra.^[6]

Realizované stavby

1912-13 Kubistický dům čp. 270 na nároží Malostranského nám. a Karmelitské ul. v Praze,^[7]
1924-27 Obchodní dům Lindt Praha, Václavské náměstí čp. 773/4, první autorova stavba ve stylu funkcionalismu,^[8]^[9]
1928-29 Palác Baťa (Dům obuvi), Praha, Václavské náměstí čp. 774/6 (spolupráce: Jindřich Svoboda, stavební kancelář firmy Baťa),^[10]
1926-29 Palác U Stýblů (Alfa), Praha, Václavské náměstí čp. 785/28 s kinem, pasáží a kavárnou Alfa, spolupráce Jan Jarolím,^[10]^[11]
1927-28 Palác pojišťovny Praha, Praha, Na Příkopě čp. 583/15, v r. 1950 přejmenován na Dětský dům.
1928-29 Pojišťovna Patricia, Praha, Štěpánská čp. 613/18.^[12]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Soupis pražských obyvatel, Kysela Franz
↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 264, obraz 930, Kysela Franz
↑ Pozdrav z italského zajetí. Národní politika. 15. 1. 1919, s. 2. Dostupné online.
↑ ŠVÁCHA 1994, str. 287
↑ Včerejší dozvuky buršáckých provokací Na příkopě. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 2–3. Dostupné online.
↑ Z poslanecké sněmovny. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 3. Dostupné online.
↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. Kapitola 1911-1918 Hranol a pyramida, s. 122.
↑ ŠVÁCHA, str. 282-283
↑ Lindtova pasáž v Praze (reklama s vyobraz.. Lidové noviny. 16. 4. 1927, s. 9 (příloha). Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠVÁCHA, str. 287-290
↑ Obchodní palác U Stýblů. Národní listy. 8. 2. 1930, s. 1–3 (Komerční příloha). Dostupné online.
↑ POCHE, str. 217

Literatura

POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. S. 220.