Matouš Děpolt Popel z Lobkovic

Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz na Strakonicích
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců
34. český velkopřevor řádu maltézských rytířů
Ve funkci:
1591 – 1619
PanovníkRudolf II., Matyáš
PředchůdceKryštof starší z Vartenberka
NástupceJindřich z Logau
Místodržící Českého království
Císařský rada
Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci:
1605 – 1606
PanovníkRudolf II.
PředchůdceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
NástupceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci:
1603 – 1604
PanovníkRudolf II.
PředchůdceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
NástupceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci:
1597 – 1598
PanovníkRudolf II.
PředchůdceTeobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích
NástupceTeobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích

Narození21. září 1564
Úmrtí11. října 1619 (ve věku 55 let)
Praha
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
RodičeVáclav Popel z Lobkowicz († 1574) a
Benigna (Bonuše) z Veitmile
Příbuzníbratr: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590)
bratr: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605)
bratr: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608)
děd: Šebestián z Veitmile na Postoloprtech († 1549)
babička: Anna Glatzová ze Starého Dvora
děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527)
babička: Anežka z Klinštejna († 1528)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matouš Děpolt Popel z Lobkovic, také z Lobkowicz (21. září 1564[1]11. října 1619[2] Praha) byl místodržícím Českého království, hejtmanem prácheňského kraje (1597–1598, 1603–1604, 1605–1606)[3][1] a velkopřevorem johanitského řádu (1591–1611). Pocházel z duchcovské větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic.

Kariéra

Jeho rodiče byli Václav Popel z Lobkovic († 1574) a Bonuše z Veitmile.[4] Do řádu johanitů vstoupil v roce 1586, díky svým schopnostem se později stal komturem. Po smrti velkopřevora Kryštofa staršího z Vartenberka byl zvolen bratry převorství a následně císařem Rudolfem II. jmenován novým velkopřevorem (27. května 1591).[2]

Za jeho působení došlo k ekonomickému pozvednutí celého převorátu. Začal také s renesanční obnovou řádového konventu na pražské Malé Straně, který byl dosud poškozen následkem husitských válek. Povedlo se mu také uzavřít konkordát s císařem Rudolfem II., který johanitům zajišťoval svobodné volby velkopřevora bez zásahu císaře (9. června 1598).[2] Za českého stavovského povstání byl 23. května 1618 ušetřen 3. pražské defenestrace.[zdroj?]

Byl pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.[1]

Zajímavosti

Reference

  1. a b c B10 Děpolt Matouš
  2. a b c d SVOBODA, Miroslav. Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12. - 16. století. Brno, 2006. 321 s. . FF MU. Vedoucí práce Jaroslav Mezník. s. 8, 218, 301. Dostupné online.
  3. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 137, 138, 181. 
  4. MILEC, Miroslav. Pečeti pánů z Lobkovic. S. 37. Jihočeský herold [online]. 2009 [cit. 2015-01-20]. S. 37. Dostupné online. 
  5. ALEŠOVÁ, Klára. Zdi radnice odkryly další erb. Strakonický deník [online]. 2009-07-31 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 
  6. čt24. Nástěnný poklad objevili ve Volyni pod omítkou. čt24 [online]. 2009-03-31 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 2d1bad5f-d6fd-4764-9601-3d686fd66db6