Meziplanetární dopravní systém

Meziplanetární dopravní systém
Start lodi (umělecká představa)
Start lodi (umělecká představa)
Základní údaje
VýrobceSpaceX
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
ProvozovatelSpaceX
Použitípřeprava posádky a nákladu na jiné planety
Technické specifikace
Typsystém kosmické lodi a nosné rakety k přepravě posádky a nákladu
Kapacita posádky100[1]
Délka122 m[2]
Oblast působeníSluneční soustava
Výrobní specifikace
Stavve vývoji
Související informace naleznete také v článku Marsovská dopravní infrastruktura.

Meziplanetární dopravní systém (anglicky Interplanetary Transport System, ITS) byl návrh velké meziplanetární vesmírné lodi a nosné rakety s kapacitou 100 lidí včetně potřebného nákladu určené prvotně k cestě k Marsu a jeho kolonizaci. Díky stoprocentní znovupoužitelnosti měla výrazně zlevnit meziplanetární cestování lidské posádky oproti současným možnostem. SpaceX v roce 2017 aktualizovala plán letů k Marsu a původní návrh ITS transformovala do menšího návrhu BFR.

Koncept

Plavidlo

Vesmírná loď je nazvaná Srdce ze zlata (anglicky Heart of Gold) podle stejnojmenné lodi ze Stopařova průvodce po Galaxii. Výška celé rakety včetně vesmírné lodi by měla činit 122 m, tedy asi jako dva Boeingy 747 za sebou nebo dvě Petřínské rozhledny nad sebou, čímž velikostně značně převyšuje všechna dosavadní lidmi vyrobená vesmírná plavidla.[2] Tvoří ji loď samotná a mocný, vícenásobně použitelný stupeň nosné rakety, která má obsahovat 42 velmi výkonných motorů Raptor.[1] Ty by měly spalovat tekutý kyslík a metan, zatímco současné motory spalují směsi o více kapalinách. Palivo by tak mělo být účinnější a spolehlivější.[2]

Let

Nosná raketa při prvním startu dopraví loď na oběžnou dráhu a vrátí se na místo startu. Následně vzlétne ještě několikrát, aby na palubu navozila nákladním modulem palivo na cestu k cíli.[1]

Destinace

Mars

Přílet k Marsu (umělecká představa)

Jako první podle plánu loď vypluje na Mars. Nové motory Raptor umožní zkrátit dobu cesty z 6 až 9 měsíců na něco přes 3. Díky tomu, lehčím materiálům a znovupoužitelným technologiím společnost očekává, že se podaří zlevnit náklady na cestu k Marsu na jednoho člověka na zhruba 200 tisíc dolarů (cca 4 mil. Kč). Pomocí současných technologií by to přitom bylo podle odhadů společnosti asi 10 miliard dolarů (přes 240 mld. Kč).[1]

Na Marsu je dostatek surovin k výrobě paliva. Je zde voda ve formě ledu, z které lze energií získávanou solárními panely získat vodík a kyslík a ty pak sloučit v metan. První let k Marsu by tak měl být bez lidské posádky a nejprve by měl do cíle odvézt zařízení na výrobu paliva. To bude zpočátku malé, ale při dalších letech bude postupně rozšířeno.[2]

První lidé by měli dorazit na Mars podle Elona Muska, šéfa společnosti, v roce 2024, což je ale podle něho optimistický odhad. Loď má k Marsu létat každých 26 měsíců, vždy v době, kdy je postavení Marsu vůči Zemi nejpříznivější.[1]

Další tělesa

Přelet nad Saturnem (umělecká představa)

Po Marsu by mohla loď ITS s lidskou posádkou vyplout k Saturnovu měsíci Enceladus, k Jupiterovu měsíci Europa, k objektům Kuiperova pásu, k palivové stanici na Plutu nebo k Oortově oblaku.[3]

Pokrok projektu

Zkouškou prošly motory Raptor v září 2016.[2]

Společnost také vytvořila prototyp nádrže z uhlíkových vláken. Tento materiál je velmi lehký, avšak v kombinaci s podchlazeným palivem způsobuje problémy. SpaceX provedla několik testů a úprav, které podle Elona Muska dopadly dobře.[4] V únoru 2017 byly spatřeny trosky nádrže, která zřejmě neodolala dalším testům. SpaceX se k události nevyjádřila.[5]

V roce 2017 byl návrh Marsovské dopravní infrastruktury zmenšen a dostal nový název BFR.[6]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Miliardář Musk chce kolonizovat Mars. Jeho firma vyvíjí obří vesmírnou raketu pro 100 lidí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-09-28 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d e kar. Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat. ČT24.cz [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online. 
  3. BERGIN, Chris; GEBHARDT, Chris. SpaceX reveals ITS Mars game changer via colonization plan. NASASpaceFlight.com [online]. 2016-09-27 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Shrnutí marsovské architektury SpaceX. www.kosmonautix.cz. 2016-09-27. Dostupné online [cit. 2016-11-05]. 
  5. Remains of ITS Composite Tank Spotted Back in Port. Main Engine Cut Off [online]. [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. 
  6. Obří raketa BFR nahradí Falcony a umožní cesty na Měsíc i Mars – ElonX. ElonX. 2017-09-29. Dostupné online [cit. 2017-12-19]. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Meziplanetární dopravní systém na Wikimedia Commons
  • Prezentace Meziplanetárního dopravního systému společnosti SpaceX
SpaceX
Technika
Rakety
činné
ve vývoji
  • Starship - Super Heavy (dříve BFR)
  • vyřazené
    zrušené
  • Falcon 1e
  • Falcon 5
  • Falcon 9 Air
  • Meziplanetární dopravní systém
  • Testovací technika
    • Grasshopper (vyřazeno)
    • F9R Dev1
    • DragonFly (vyřazeno)
    • Starhopper a prototypy Starship
    Kosmické lodě
    nákladní
    • Dragon
    • Starship Cargo
    • Starship Tanker
    pilotované
  • Crew Dragon
  • Starship
  • Raketové motory
    Znovupoužitelnost
    • První stupně
    • Dragony
    Lety
    Odpalovací zařízení
    Orbitální
    Suborbitální
  • Brownsville, Texas (SpaceX South Texas launch site v Boca Chica)
  • McGregor
  • Spaceport America†
  • Přistávací plochy
    Ostatní zařízení
  • Ústředí a výrobní závod (Hawthorne, California)
  • Testovací a poletová demontážní zařízení (McGregor, Texas)
  • Zařízení pro vývoj satelitů (Redmond, Washington)
  • Oblastní kanceláře (Chantilly, Houston, Seattle, Washington DC)
  • Zakázky
  • Commercial Orbital Transportation Services (COTS)
  • Commercial Resupply Services (CRS)
  • Commercial Crew Development (CCDev)
  • Commercial Crew integrated Capability (CCiCap)
  • Výzkum a vývoj
  • Vývoj znovupoužitelné rakety
  • Testování přistávání prvního stupně Falconu 9
  • Marsovská dopravní infrastruktura
  • Red Dragon (zrušeno)
  • Starlink
  • Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
  • Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.