Olomučany

Olomučany
Kostel Božského Srdce Páně
Kostel Božského Srdce Páně
Znak obce OlomučanyVlajka obce Olomučany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°19′51″ s. š., 16°40′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 084 (2024)[1]
Rozloha15,13 km²[2]
Katastrální územíOlomučany
Nadmořská výška358 m n. m.
PSČ679 03
Počet domů357 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOlomučany 123
679 03 Olomučany
[email protected]
StarostaJosef Smíšek
Oficiální web: www.olomucany.cz
Olomučany
Olomučany
Další údaje
Kód obce582166
Kód části obce110957
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Olomučany se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji, necelé 4 km jihovýchodně od Blanska. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Olomučané, které znamenalo "lidé (přišlí) z Olomouce" nebo "lidé poddaní Olomouci".[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346, kdy hrad Olomučany vlastnili Jindřich, Pertold a Čeněk z Lipé. Archeologické nálezy na katastru obce jsou dokladem toho, že území bylo osídleno již v 8. a 9. století. Obyvatelé se v té době zabývali výrobou železa, neboť v katastru obce se vyskytovala železná ruda a dostatek dřeva na její tavení. Ruda se kutala až do konce 17. století pro hutě a hamry v Blansku a Adamově. Taktéž kácení lesa a pálení uhlí bylo zaměstnání občanů od založení obce. Dokladem toho je pečeť z roku 1353, na níž jsou znázorněny dvě zkřížené sekery.

Vývoj obce byl úzce spjat s osudy Nového hradu. Jako součást novohradského panství je vesnice uváděna roku 1562, kdy ji vlastnil Albrecht Bučovický z Boskovic. V obci se projevily následky válek, nemocí a jednání tehdejší vrchnosti. Nový hrad často měnil své majitele, především od dob svého založení v roce 1371 až do roku 1597, kdy přešel do držení rodu Liechtensteinů. V roce 1645 se Nového hradu zmocnila švédská vojska, která hrad vyrabovala a vypálila. Tyto události jsou spojeny s největším úpadkem obce.

Jeden z talířů vyráběných v Olomučanech na konci 19. století

Po oživení obce zde byla v roce 1666 vybudována sklářská huť, kde se vyrábělo mnoho sklářských výrobků. Výdělky dělníků byly malé a tak došlo k jejímu úpadku a v roce 1712 k úplnému zániku.

V první polovině 18. století v Olomučanech založili Petr Eugen Selb a Carl Gustav Lenk dílnu na výrobu hliněného nádobí.[5] Dílnu v roce 1848 prodali a nový majitel nejdříve pokračoval ve výrobě tzv. hnědého zboží. Ještě před rokem 1871 však začal s výrobou kamenin, sporáků a kamen. V dalších letech byla započata výroba vzácného majolikového zboží. Olomučanská keramika postupně nabývala světového věhlasu. Byla oceněna zlatou medailí ve Vídni a její výrobky jsou umístěny v britském muzeu v Londýně. Krásná práce skutečných lidových umělců, proslavila Olomučany v celé Evropě.

Na začátku 17. století zde bylo 22 domů, z nich byly po třicetileté válce 2 pusté. Roku 1793 tvořilo obec 79 domů s 530 obyvateli. V roce 1846 zde bylo 101 domů se 793 obyvateli. V roce 1900 šlo o 168 domů a 1426 obyvatel.[6]

Obyvatelstvo

Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 946 občanů se stálým bydlištěm.[7] K prvnímu lednu 2020 obec čítala 1 076 obyvatel.[8] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla při Rakousko-Uherském sčítání lidu roku 1910, kdy čítala 1455 obyvatel.[9]

Obyvatelstvo Olomučan dle sčítání lidu od roku 1910[9]
1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2020
1455 1439 1286 1155 1025 1013 940 884 883 942 1076
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pověst

Mucena

Kdysi býval na Příhonech dvůr, který byl v nejistých dobách vypálen Švédy. Místní obyvatelé se schovali před nepřáteli v lesích, kde byli však prozrazeni dětským pláčem. Všichni byli pobiti, až na rodiny Syrových, Blažiců a Čumů. Ty v lese zdivočely. Když kraj navštívil Maxmilián Lichtenštejn, potkal při honu v lese nahou ženu, jmenovala se Mucena. Proto zde pro ně nechal zbudovat několik stavení s mlýnem, které byly nazvány podle Muceny – Holomuceny, z čehož vznikl současný název obce.[10]

Olomouc

Další pověst hovoří o to, že do míst, kde se nyní nacházejí Olomučany, přišla z Olomouce skupina drvoštěpů a uhlířů, kteří sem byli posláni na vymýcení zdejších hustých lesů. Mj. dvě zkřížené sekyry jsou na obecní pečeti uváděny již v 18. století.

Současnost

Mezi nejznámější akce pořádané v obci patří Svatováclavské hody, které probíhají koncem září.

Pamětihodnosti

  • Kostel Božského Srdce Páně – kostel pocházející z konce 30. letech 20. století.
  • Čertův hrádek – zřícenina ležící západně od obce.
  • Nový hrad – zřícenina hradu založeného v roce 1366. V současné době probíhá její postupná rekonstrukce.
  • Starý hrad – zřícenina hradu o jehož minulosti jsou spory. Nedaleko Nového hradu.
  • Železniční tunel – poslední z tzv. Blanenských tunelů se zachovalým původním portálem.

Osobnosti

  • Karel Kotas (1894–1973), architekt
  • Václav Kyzlink (1917–1991), divadelní a filmový herec
  • Jan Kyzlink (1930–1991), operní pěvec

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 178.
  5. BLANENSKÝ DENÍK, Žaneta Ondroušková. Olomučanská keramika dobývala svět [online]. 2011-09-28 [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. ((česky)) 
  6. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 132. 
  7. KURZY.CZ. Olomučany, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  8. Počty obyvatel obcí k 1.1.2020 [online]. Praha: Český statistický úřad (ČSÚ), 30.04.2020 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  9. a b Obec Olomučany Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  10. KNIES, Jan. Blanenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1902. S. 133. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 7720a698-1b01-4eec-963c-879d24f274e8, f23cd903-fca9-4e36-9405-4ee2f1014772
  • NKC: xx0100411