Paavo Lipponen

Paavo Tapio Lipponen
Předseda vlády Finska
Ve funkci: 13. dubna 1995 – 17. dubna 2003
Prezident	Martti Ahtisaari Tarja Halonenová
Předchůdce	Esko Aho
Nástupce	Anneli Jäätteenmäki
Předseda Sociálně demokratické strany Finska
Ve funkci: 1993 – 2005
Předchůdce	Ulf Sundqvist
Nástupce	Eero Heinäluoma
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Finska
Rodné jméno	Paavo Tapio Lipponen
Narození	23. dubna 1941 (83 let) Turtola, Finsko
Choť	Päivi Lipponenová
Rodiče	Orvo Lipponen a Hilkka Iissalo
Alma mater	Helsinská univerzita
Ocenění	Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995) velkokříž Řádu bílé růže (1996) velkokříž Řádu islandského sokola (1997) Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2001) velkokříž Řádu prince Jindřicha (2002) … více na Wikidatech
Commons	Paavo Lipponen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paavo Tapio Lipponen (23. dubna 1941, Turtola) je finský politik a bývalý premiér Finska.

Životopis

Paavo Lipponen vystudoval filozofii a literaturu na Dartmouth College v USA a po návratu do Finska v roce 1961 mezinárodní vztahy na Helsinské univerzitě. V USA poznal také Ailu-Marju Nikupeteriovou, se kterou se roku 1963 oženil a o rok později se jim narodila dcera, Paulamaria. V těchto letech pracoval jako novinář na volné noze.

V roce 1979 se stal sekretářem tehdejšího finského premiéra a pozdějšího prezidenta, Mauna Koivista. V letech 1983–1987 a 1991–2007 byl členem finského parlamentu. V roce 1993 se stal předsedou Sociálně demokratické strany Finska. O dva roky později jeho strana zvítězila ve volbách, a stal se tak premiérem Finska. Díky tvrdé fiskální politice Lipponenovy vlády se Finsko stalo členem Evropské měnové unie a v roce 1999 přijalo euro.

Během devadesátých se let se jeho manželství rozpadlo a v roce 1997 se rozvedl. O rok později se oženil podruhé, s o 26 let mladší Päivi Hertzbergovou (rozená Hiltunenová). Narodily se jim dvě dcery, Emilia (nar. 1998) a Sofia (nar. 2000).

V roce 2012 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde získal v prvním kole 6,7 % hlasů.^[1]

Mezi jeho koníčky patří literatura, architektura a vodní pólo.

Vyznamenání

• Řád bílé hvězdy I. třídy – Estonsko, 16. května 1995^[2]
• velkokříž Řádu islandského sokola – Island, 26. srpna 1997^[3]
• Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 16. listopadu 2001^[4]
• velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 24. října 2002^[5]
• velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 21. dubna 2004^[6]
• velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 16. října 2004 – udělila prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga^[7]
• Řád přátelství – Rusko, 24. prosince 2007 – udělil ruský prezident Vladimir Putin za velký přínos k posílení a rozvoji přátelství a spolupráce mezi národy Ruska a Finska^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paavo Lipponen na Wikimedia Commons
• Stránky Paava Lipponena
• Profil na stránkách finského parlamentu

Premiéři Finska
	Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)