Pedanius Dioscorides

Pedanius Dioscorides
Narození40
Anazarbus
Úmrtí90 (ve věku 49–50 let)
Povolánílékař, botanik, farmaceut a farmakolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pedanius Dioscorides

Pedanius Dioscorides (starořecky Πεδάνιος Διοσκουρίδης) byl řecký lékař, lékárník a botanik, žijící přibližně v letech 40 až 90 našeho letopočtu. Je autorem pětidílné encyklopedie (lékopisu) De materia medica o bylinném lékařství, která byla posléze jako lékopis široce používána po více než 1500 let. Kniha je v originále psána řecky.

Život

Dioscorides se narodil v městě Anazarbus v Kilíkii v Malé Asii. Byl praktikujícím lékařem v Římě v době vlády císaře Nerona. Jako chirurg římské armády měl možnost cestovat po celé Římské říši a sbírat léčivé rostliny a minerály.[1]

De Materia Medica

Podrobnější informace naleznete v článku De materia medica.
Dílo De Materia Medica v arabštině

V letech mezi rokem 50 a 70 našeho letopočtu[2] napsal Dioscorides v rodné řečtině pětidílnou encyklopedii Περὶ ὕλης ἰατρικῆς, později známou v latinském překladu De Materia Medica. Tato kniha se stala předchůdcem moderních lékopisů.[3] Ve středověku se kniha rozšířila v latinské, řecké a arabské podobě.[4] Během přepisování v průběhu staletí byla doplňována poznámkami z arabských a indických zdrojů a do dnešních dnů se dochovalo mnoho různých ilustrovaných rukopisů. Jedním z nejznámějších je bohatě ilustrovaný tzv. Vienna Dioscurides, vytvořený v Konstantinopoli v letech 512 až 513. Bohatě ilustrované arabské kopie pocházejí zejména ze 12 a 13. století. Řecké rukopisy se dochovaly zejména v Athosu.[5]

Dílo De Materia Medica je základní historický pramen o lékařství Starověkého Řecka, Říma a dalších civilizací. Obsahuje popisy bezmála 600 rostlin.[6] Je rovněž jediným dochovaným zdrojem názvů rostlin v Dáčtině[7] a Thráčtině.[8] Některé popisy rostlin v tomto díle jsou nejasné a v současnosti je již není možno s určitostí identifikovat.

V průběhu 19. století formovalo Dioscoridovo dílo evropskou farmakopeiu. Dílo se ukázalo jako nadčasové, neboť přetrvalo věky a bylo používáno generaci za generací bez ohledu na sociální a kulturní změny i proměny v lékařské vědy.[9]

Zajímavosti

Na počest Dioscorea byla pojmenována celá řada rostlin, např. rod Dioscorea (smldinec)[10] a několik desítek různých druhů (např. paznehtník Acanthus dioscoridis, árón Arum dioscoridis, škarda Crepis dioscoridis aj.).[11][12]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pedanius Dioscorides na anglické Wikipedii.

  1. HAYES, A. Wallace (ed). Principles and methods of toxicology. The Art, the Science, and the Seduction of Toxicology: an Evolutionary Development. [s.l.]: Taylor & Francis, 2008. 
  2. Greek Medicine [online]. National Institutes of Health, USA, 16.09.2002. Dostupné online. (anglicky) 
  3. forbes
  4. Some detail about medieval manuscripts of De Materia Medica [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (anglicky) 
  5. SELIN, Helaine. Encyclopaedia of the History of Science, Technology, and Medicine in Non-Western Cultures. [s.l.]: Springer, 2008. Dostupné online. S. 1077. 
  6. KREBS, Robert E; KREBS, Carolyn A. Groundbreaking Scientific Experiments, Inventions, and Discoveries of the Ancient World. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2003. S. 75–76. (anglicky) 
  7. NUTTON, Vivian. Ancient Medicine. [s.l.]: Routledge, 2004. Dostupné online. S. 177. (anglicky) 
  8. MURRAY. The Academy. [s.l.]: Alexander and Shephrard, 1884. S. 68. 
  9. VOS, De. European Materia Medica in Historical Texts: Longevity of a Tradition and Implications for Future Use. Journal of Ethnopharmacology. 2010, čís. 132(1), s. 28–47. 
  10. MOTHOGOANE, MS. Plantz Africa: Dioscorea dregeana [online]. Pretoria: 2013 [cit. 2014-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  11. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  12. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: nlk20000083449
  • BIBSYS: 95001407
  • BNC: 000187067
  • BNE: XX880203
  • BNF: cb13092799r (data)
  • CANTIC: 981058513494106706
  • CiNii: DA01525983
  • GND: 118843400
  • ICCU: CFIV062527
  • ISNI: 0000 0000 9480 3939
  • LCCN: n83204415
  • NDL: 00437970
  • NLA: 35801425
  • NLG: 202122
  • NLI: 987007590907305171
  • NLP: a0000002606067
  • NSK: 000662082
  • NTA: 069916179, 074624458
  • PLWABN: 9810674469605606
  • SELIBR: 183044
  • SUDOC: 033801223
  • Trove: 1093640
  • VcBA: 495/55884
  • VIAF: 78822798, 563154380966230291397, 284875848, 247291055, 314148995814159751116, 1004159474209027661820, 477159474065327660102, 671159233947803370313
  • WorldCat Identities: lccn-n83204415