Rohanský palác

Rohanský palác v Karmelitské ulici
Průčelí Rohanského paláce z Karmelitské ulice
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekti	Bonifác Wolmut, Josef Zobel, Vincenc Kulhánek
Výstavba	Kolem roku 1571
Přestavba	1796, 1838–1841
Materiál	Zdivo
Stavitel	Bonifác Wolmut
Další majitelé	Černínové z Chudenic Hohenzollern-Hechingenové Rohanové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Karmelitská 386/8 Harantova 386/2 Maltézské náměstí 386/2 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Karmelitská, Harantova a Maltézské náměstí
Souřadnice	50°5′8,16″ s. š., 14°24′16,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39447/1-814 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rohanský palác nebo také Tyrolovský, Ottovský, Černínský či Kuronský palác je městský šlechtický palác postavený v klasicistním slohu. Nachází se v Praze na Malé Straně v ulicích Karmelitská 386/8, Harantova 386/2, Maltézské náměstí 386/2. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Kolem roku 1571 německý architekt, stavitel a kameník Bonifác Wohlmut stavebně sjednotil tři domy na příslušné parcele, čímž vznikl renesanční palác. Později přibyl ještě čtvrtý dům, který v roce 1596 přikoupil Jeremiáš Tirol, objekt byl však později znovu rozdělen; v jedné z budov (v tzv. Ottovském domě u Maltézského náměstí) byl divadelní sál, kde se provozovala v letech 1700–1713 německá operní představení.

Barokně přestavěné objekty zůstaly delší čas oddělené, než se staly na konci 18. století majetkem Černínů z Chudenic. Za Jana Vojtěcha Černína byly v roce 1792 opět spojeny do jednoho celku a pak v roce 1796 klasicistně přestavěny podle projektu Josefa Zobela.

V roce 1796 palác koupil Petr Biron, vévoda kuronský a zemgalský. Jeho dcera kněžna Marie Pavlína z Hohenzollern-Hechingenu (mladší sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské), která palác zdědila v roce 1800, nechala v roce 1807 provést některé úpravy interiérů architektem Louisem Montoyerem.

V roce 1816 palác získal vévoda Charles Alain Rohan z Bouillon-Montbazonu a přičiněním jeho bratra Ludvíka Viktora Meriadeka (v letech 1838–1841) palác získal pozdně klasicistní podobu;^[2] autorem projektu byl Vincenc Kulhánek.

Od roku 1919 byla část paláce pronajímána ministerstvu školství a v roce 1945 byl palác Rohanům zkonfiskován. V budově dnes sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Popis

Palác je poměrně rozlehlá dvoupatrová budova, obdélníkový půdorys zúžený v části u Maltézského náměstí je předělený středním křídlem, které tak vytváří dvojici vnitřních dvorů.

Fasáda hlavního průčelí v Karmelitské ulici je symetrická, devítiosá, se střední trojosou rizalitovou částí vyznačenou čtveřicí sloupů s korintskými hlavicemi a završenou nízkým atikovým štítem s erbem Rohanů. Uprostřed přízemí je průjezd s jednoduchým kamenným ostěním, nad středovým oknem prvního patra je oválný medailon s obrázkem Panny Marie.

Dlouhá boční fasáda v Harantově ulici je zajímavá tzv. syrským oknem, za nímž je v 1. patře asi nejvýznamnější a stylově nejzachovalejší prostor interiéru paláce, Velký zrcadlový sál s kasetovými stropy a intarzovanou podlahou, který je dílem Louise Montoyera.

Zadní průčelí paláce se obrací pěti osami na Maltézské náměstí, osy jsou odděleny pilastry s iónskými hlavicemi.

Vnitřní střední křídlo paláce zdobí v koutech niky, v nichž jsou vázy se lvími hlavami. V prostoru proti schodišti je novodobý bronzový akt dívky od Břetislava Bendy.

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 557. 
• MERHOUT, Cyril: Rohanský palác v renesanční době. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, roč. XLV, 1937, s. 14–29.
• KUBÍČEK, Alois. Rohanský palác v Praze na počátku 19. století. Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze, roč. XLVI, 1938, 65–76.
• KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 210, 211. 
• Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 165. 
• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 101. 
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 279. 
• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohanský palác na Wikimedia Commons
• Hrady.cz
• Národní památkový ústav - Památkový katalog
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: budova ministerstva

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)
Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác