Slovinská národní galerie

Slovinská národní galerie
Hlavní budova Národní galerie v Lublani
Hlavní budova Národní galerie v Lublani
Údaje o muzeu
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Založeno1918
Zeměpisné souřadnice46°3′14,26″ s. š., 14°30′0,9″ v. d.
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Slovinská národní galerie (slovinsky Narodna galerija) je ústřední státní organizace spravující největší sbírku výtvarného umění a sochařství ve Slovinsku. Je umístěna v hlavním městě Slovinska, Lublani, sídlí na adrese Prešernova Cesta 20, jedné z mnoha slovinských ulic, nesoucích jméno básníka France Prešerena.

Slovinská národní galerie byla založena v roce 1918, po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Původně sídlila v lublaňském paláci Kresija, na současné místo byla přesunuta v roce 1925. V roce 1946 byly sbírky galerie zestátněny.

Budova galerie

Současná hlavní budova galerie byla v novorenesančním slohu postavena v roce 1896, v době, kdy byl starostou města Ivan Hribar, jehož ambicí bylo přeměnit Lublaň na reprezentativní hlavní město všech obyvatel Slovinska. Budovu navrhl český architekt František Škabrout a původně byla užívána jako centrum pro pořádání různých kulturních událostí národního významu (Narodni dom). V přízemí byla tělocvična spolku Sokol a zpočátku, před přestěhováním na Novi trg zde sídlila i Slovinská akademie věd a umění. Vzhledem je galerie podobna budově Národního divadla v Praze, i její fasáda je zdobena v novorenesančním slohu. V roce 1993 byla budova rozšířena o další stavbu v postmoderním stylu podle plánů slovinského architekta Edvarda Ravnikara. Obě budovy byly v roce 2001 propojeny proskleným spojovacím křídlem a vstupní halou podle návrhu architektů Jurije Sadara a Boštjana Vugy. Budova stojí nedaleko parku Tivoli. V roce 2015 byla kompletně restaurována.

Expozice

Galerie je sídlem stálé expozice uměleckých sbírek od středověku do počátku 20. století. Komplex tří budov, které byly postaveny v letech 1894 až 2001, dnes zahrnuje téměř 13 000 metrů čtverečních. Sbírky galerie obsahují 16 000 uměleckých děl.[1] V prosklené centrální části je i originál barokní Robbovy kašny, která sem byla přesunuta po její renovaci v roce 2008.

  • Antonio Bellucci (1654–1726): Rinaldo a Armida
    Antonio Bellucci (1654–1726): Rinaldo a Armida
  • Élisabeth Vigée-Lebrun (1755–1842): Portrét Elisabeth Isabella Mniszech, 1797
    Élisabeth Vigée-Lebrun (1755–1842): Portrét Elisabeth Isabella Mniszech, 1797
  • Jožef Tominc (1790–1866): Autoportrét, kolem roku 1830
    Jožef Tominc (1790–1866): Autoportrét, kolem roku 1830
  • Pavel Künl (1817–1871): Rybí trh v Lublani, 1847
    Pavel Künl (1817–1871): Rybí trh v Lublani, 1847
  • Anton Ažbe (1862–1905): Zamorka, 1895
    Anton Ažbe (1862–1905): Zamorka, 1895
  • Ivan Grohar (1867–1911): Kvetoucí jabloň, kolem roku 1907
    Ivan Grohar (1867–1911): Kvetoucí jabloň, kolem roku 1907
  • Ivana Kobilca (1861–1926): Autoportrét, kolem roku 1910
    Ivana Kobilca (1861–1926): Autoportrét, kolem roku 1910
  • Ivana Kobilca: „Stará dáma pijící kávu“ (Kofetarca), 19. století
    Ivana Kobilca: „Stará dáma pijící kávu“ (Kofetarca), 19. století

Známí slovinští a evropští autoři, jejichž díla jsou zastoupena v galerii:

  • Anton Ažbe
  • Giovanni Baglione
  • Franc Bernekar
  • Renato Birolli
  • Massimo Campigli
  • Giovanni Andrea Carlone
  • Anton Čebej
  • Ladislao de Gauss
  • Lojze Dolinar
  • Frans II Francken
  • Friedrich Gauermann
  • Jacob Pynas
  • Gerard Seghers
  • Matej Sternen
  • Janez Šubic
  • Jurij Šubic
  • Giuseppe Tominz
  • Ivan Vavpotič
  • Élisabeth Vigée-Lebrun
  • Cornelis de Wael
  • Ivan Zajec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Gallery of Slovenia na anglické Wikipedii.

  1. Odprtje Narodne galerije in dnevi odprtih vrat, (slovinsky) 2016-03-27

Literatura

  • Anica Cevc; Emilijan Cevc: Slowenische Impressionisten und ihre Vorläufer aus der Nationalgalerie in Ljubljana, Österreichische Galerie, Wien, 1979
  • Katarina Ambrozić: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Bongers, Recklinghausen, 1988

Související články

  • Slovinské umění
  • Muzeum moderního umění (Lublaň)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovinská národní galerie na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
  • The gallery at Cultural Profiles.net
Ústřední a světově významná muzea výtvarného umění v Evropě
Itálie a Vatikán Mona Lisa
Francie a Benelux
Velká Británie a Irsko
Cambridge Fitzwilliamovo muzeumDublin Národní galerieEdinburgh Národní galerieGlasgow KelvingroveLondýn Britské muzeum / Courtauld / Národní galerie / Národní portrétní galerie / Tate / Viktorie a AlbertOxford Ashmoleovo muzeum
Německo a Švýcarsko
Basilej Umělecké muzeumBerlín Národní galerie / Obrazová galerie / Ostrov muzeíBrunšvik HAUMCurych Dům uměníDrážďany Galerie mistrů: starých / novýchFrankfurt n. M. Städelovo muzeumHamburk KunsthalleKolín n. R. Muzeum Ludwigových / Wallraf–RichartzMnichov Bavorské národní muzeum / Muzeum Brandhorstových / Pinakotéky: Stará / Nová / Moderny
Severské a pobaltské státy
Fredensborg LouisianaHelsinki Národní galerieKodaň Glyptotéka / Státní muzeum uměníOslo Munchovo muzeum / Národní muzeum uměníReykjavík Národní galerieRiga Umělecké muzeumStockholm Muzeum moderny / Národní muzeum • Tallinn Umělecké muzeumVilnius Umělecké muzeum
Jihozápadní Evropa
Střední Evropa
Bratislava Národní galerieBrno Moravská galerieBudapešť Muzeum krásných umění / Národní galerieKrakov Národní muzeumLublaň Národní galerie • Praha Národní galerieŠtýrský Hradec JoanneumVaršava Národní muzeumVídeň Albertina / Belvedere / Muzeum Leopoldových / mumok / Uměleckohistorické muzeum • Vratislav Národní muzeum
Východní Evropa a Balkán
Autoritní data Editovat na Wikidatech