Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Logo SZIF
Budova SZIF
Vznik	1. ledna 1993
Typ	státní
Právní forma	fond (ze zákona)
Sídlo	Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
generální ředitel	Petr Dlouhý
Oficiální web	www.szif.cz
Datová schránka	jn2aiqd
IČO	48133981 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300^[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel, mezi lety 2013 a 2022 jím byl Martin Šebestyán.^[2]

Činnost fondu

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

• Přímé platby (PP) – vyplácené na hektar obhospodařované plochy
• Program rozvoje venkova (PRV) – projektová a neprojektová opatření

• Společná organizace trhu (SOT) – řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečuje zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání.
• OP Rybářství (OPR)
• Národní dotace
• Značky kvalitních potravin KLASA, Regionální potravina a Bio (SZIF zajišťuje marketingovou podporu a administruje je).

SZIF v roce 2019 vyplatil v rámci Společné zemědělské politiky 39,7 mld. Kč, z toho více než polovinu tvořily přímé platby a asi třetinu platby na Program rozvoje venkova. SZIF také administroval národní dotační programy v hodnotě téměř 4,7 mld. Kč.^[3] Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.^[4] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.^[5]

Struktura

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO)

• v Praze (RO Střední Čechy),
• v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
• v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
• v Hradci Králové (RO Severovýchod),
• v Brně (RO Jihovýchod),
• v Olomouci (RO Střední Morava),
• v Opavě (RO Moravskoslezsko)

Historie

• 1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
• 2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
• 2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
• 2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
• 2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
• 2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
• 2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
• 2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.
• 2020 – SZIF začíná administrovat zemědělské národní dotace.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní zemědělský intervenční fond na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Oficiální webové stránky národní značky kvality KLASA
• Oficiální webové stránky národní značky kvality Regionální potravina Archivováno 6. 5. 2019 na Wayback Machine.
• Státní zemědělský intervenční fond na Facebooku
• Státní zemědělský intervenční fond na Instagramu
• Státní zemědělský intervenční fond na X (dříve Twitteru)