Tačikawa Ki-9

Tačikawa Ki-9
Tačikawa Ki-9
Tačikawa Ki-9
Určenícvičný letoun
VýrobceTačikawa
ŠéfkonstruktérRoykiči Endo
První let7. 1. 1935
Zařazeno1935
UživatelJaponské císařské armádní letectvo
Indonéské letectvo, Kočinčína, Císařské letectvo Mandžukua, Thajské královské letectvo
Vyrobeno kusů2615
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tačikawa Ki-9 byl japonský dvoumístný jednomotorový dvouplošný cvičný letoun s pevným podvozkem ostruhového typu. Spojenci typu přidělili kódové označení Spruce.

Vznik

V roce 1933 nabídla společnost Tačikawa Hikoki Kabušiki Kaiša armádnímu letectvu elementární školní dvouplošník R-5 s britským motorem ADC Cirrus IV o výkonu 92 kW, avšak neuspěla. Na doporučení se spojila s leteckým učilištěm v Tokorozawě, s nímž společně zformovala koncepci školních a cvičných letounů armádního letectva. Výsledkem porad byla oficiální zakázka z dubna 1934 na konstrukci univerzálního letounu pro oba stupně výcviku. Elementární výcvik měl zajišťovat stroj s motorem Nakadžima NZ o 110 kW, pokračovací stroje měly mít stejný drak s pohonnou jednotkou Hitači Ha-13a o 257 kW.

Vývoj

Tačikawa Ki-9

Letoun s přiděleným typovým označením Ki-9 byl zalétán 7. ledna 1935 jako pokračovací cvičný stroj s motorem Ha-13a.[1] Během dvou dnů proběhly úpravy příliš tvrdého tlumení podvozku a značně velké síly v řízení. Prototyp byl následně předán do Tokorozawy k vyhodnocení.

Druhý vyrobený Ki-9 měl identickou pohonnou jednotku, teprve třetí stroj odpovídal požadavkům základního výcviku s motorem Nakadžima NZ. Letouny z těžším motorem Ha-13a byly navíc vybaveny pro výcvik letu bez vnější viditelnosti a kostra byla dimenzována pro přetížení až 12 g, naopak Ki-9 s agregátem NZ byl maximálně odlehčen.

Učiliště v Tokorozawě doporučilo zavést Ki-9 se vzduchem chlazeným hvězdicovým devítiválcem Ha-13a, druhou variantu odmítlo. Po zkušenostech z provozu vznikla v roce 1937 verze K-9Kai s odlehčeným drakem, robustnějším podvozkem a s motorem posunutým dozadu. V tomto provedení se letouny Ki-9 vyráběly až do roku 1945. Celková produkce u mateřské společnosti dosáhla počtu 2395 kusů, od roku 1944 ji doplnila firma Tokyo Koku K. K. s licenční výrobou 220 exemplářů.[1]

Specifikace

Tačikawa Ki-9, letiště K-1 (Pusan-Západ)

Údaje dle[1]

Technické údaje

  • Osádka:
  • Rozpětí: 10,32 m
  • Délka: 7,52 m
  • Výška: 3,00 m
  • Nosná plocha: 24,50 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1015 kg
  • Vzletová hmotnost: 1425 kg
  • Pohonná jednotka:

Výkony

  • Maximální rychlost: 240 km/h
  • Cestovní rychlost: 150 km/h
  • Výstup do 1000 m: 5 min
  • Vytrvalost: 3,5 h

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Tachikawa Ki-9. Letectví a kosmonautika. Prosinec 1994, roč. LXX., čís. 26, s. 55. ISSN 0024-1156. 

Literatura

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Tachikawa Ki-9, s. 246 až 248. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tačikawa Ki-9 na Wikimedia Commons
  • Kamufláže letounu Tačikawa Ki-9 Archivováno 13. 4. 2015 na Wayback Machine.
  • (česky) Tačikawa Ki 9 "Spruce"
Letouny japonského císařského armádního letectva za druhé světové války
Stíhací letouny
Ki-10 • Ki-27 • Ki-43 • Ki-44 • Ki-45 • Ki-61 • Ki-84 • Ki-93 • Ki-100 • Ki-102 • Ki-109
Bombardovací letouny
Ki-21 • Ki-30 • Ki-32 • Ki-48 • Ki-49 • Ki-51 • Ki-66 • Ki-67
Průzkumné a spojovací letouny
Ki-15 • Ki-36 • Ki-46 • Ki-76
Transportní letouny
Ki-34 • Ki-54 • Ki-56 • Ki-57
Ostatní letouny
Ki-9 • Ki-17 • Ki-115 • Ki-167 • Ka-1
Kluzáky
Ku-1 • Ku-8 • Ku-11
Experimentální letadla a prototypy
Ki-64 • Ki-74 • Ki-78 • Ki-83 • Ki-87 • Ki-94-I a II • Ki-96 • Ki-108 • Ki-200 • Ku-6 • Ku-7
Značení japonských vojenských letadel