Vědecký podvod

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Vědecké pochybení či vědecký podvod je porušení pravidel vědecké práce nebo etického jednání při provádění nebo publikování vědeckého výzkumu.

Existují tři hlavní formy vědeckého podvodu:

• Fabrikace: vymýšlení výsledků výzkumu.
• Falzifikace: úmyslné pozměňování výsledků výzkumu (např. manipulací s materiály a přístroji, selektivním výběrem vstupních dat pro analýzu – viz p-hacking).
• Plagiátorství: přebírání výsledků cizí vědecké práce bez správného citování.

Dále sem patří:

• Ghostwriting: případ, kdy hlavní podíl na výzkumu má někdo jiný než jmenovaný autor (autoři); někdy se tak děje s cílem zamaskovat příspěvky autorů, kteří jsou ve střetu zájmů.

Příklady

Konkrétními příklady jsou např.

• Piltdownský člověk
• Resveratrol^[1]
• Climategate^[2]

Někdy se těžko odlišuje podvod od omylu, jako například v případě tradovaného množství železa ve špenátu.^[3]

Příčiny

Vliv na zrod vědeckých podvodů má i tlak institucí na výsledky výzkumu ("publikuj, nebo zhyň").^[4]

Odkazy

Reference

Související články

• Replikační krize
• Vědecký mýtus
• Akademický podvod
• Vědecká metoda
• Očkování a autismus
• Junk science

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vědecký podvod na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.