Věra Bradáčová

Věra Bradáčová
Osobní informace
Narození12. října 1955
Nový Bor
StátČeskoslovensko Československo
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství ČSSR v atletice
stříbro MČSSR 1975 skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbro HM ČSSR 1972 skok do výšky
bronz HM ČSSR 1974 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1975 skok do výšky
stříbro HM ČSSR 1977 skok do výšky

Věra Bradáčová (* 12. října 1955, Nový Bor) je bývalá československá atletka, výškařka.

Sportovní kariéra

V roce 1963 začínala s během na lyžích. O rok později se přeorientovala na atletiku, zejména na krosové běhy. Se skokem do výšky začala v Dynamu ZČE Plzeň (19681971). V letech 19721979 závodila v barvách Sparty Praha, kde ji mj. trénoval bronzový medailista z evropského šampionátu v Bernu Jaroslav Kovář.

První mezinárodní úspěch zaznamenala v roce 1973 na juniorském mistrovství Evropy v Duisburgu, kde společně s další československou výškařkou Marií Severýnovou postoupily do finále, v němž obsadily dělené 5. místo (176 cm).[1] V roce 1975 se zúčastnila halového evropského šampionátu v polských Katovicích, kde skončila na 6. místě (180 cm).[2] Sedmkrát reprezentovala v mezinárodních utkáních (1973 – 76), z toho dvakrát v evropském poháru. Ke konci kariéry závodila za RH Praha (1981, 1984 – 86).

Olympijské hry

Nejúspěšnější sezónu zažila v roce 1976. 13. února si vylepšila v Třinci halový osobní rekord na 188 cm. O několik dní později, na halovém ME v Mnichově skončila ve finále na 5. místě, kde překonala 186 cm. Bronzovou medaili zde vybojovala Milada Karbanová, která zdolala 189 cm stejně jako Ulrike Meyfarthová ze Západního Německa, která však díky lepšímu technickému zápisu brala stříbro.[3] Halovou mistryní Evropy se stala tehdejší držitelka halového světového rekordu Rosemarie Ackermannová z NDR, která skočila 192 cm.[4]

9. května 1976 v Praze si vylepšila osobní rekord pod širým nebem na 190 cm. 26. července reprezentovala na letních olympijských hrách v Montrealu, kde však v kvalifikaci překonala jen 175 cm a do finále, které čítalo 21 závodnic nepostoupila. K postupu bylo zapotřebí zdolat 180 cm.[5]

Osobní rekordy

Odkazy

Reference

  1. Kompletní výsledky MEJ 1973. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31. 
  2. Kompletní výsledky HME 1975
  3. Kompletní výsledky HME 1976
  4. World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
  5. Women High Jump Olympyc Games Montreal 1976

Literatura

  • Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 17

Externí odkazy

(anglicky) Profil na sports-reference.com

Halové mistryně Československa a ČR ve skoku vysokém žen
Československo
1969 Jaroslava Valentová • 1970 Jaroslava Valentová • 1971 Marta Kostlánová • 1972 Milada Karbanová • 1973 Miloslava Hübnerová • 1974 Milada Karbanová • 1975 Věra Bradáčová • 1976 Mária Mračnová • 1977 Milada Karbanová • 1978 Milada Karbanová • 1979 Věra Skotnická • 1980 Zdena Boukalová • 1981 Věra Skotnická • 1982 Yvona Tichopádová • 1983 Ivana Jobbová • 1984 Ivana Jobbová • 1985 Jana Brenkusová • 1986 Zdena Svatošová • 1987 Jana Brenkusová • 1988 Yvona Tichopádová • 1989 Jana Brenkusová • 1990 Alena Varcholová • 1991 Šárka Nováková • 1992 Jana Brenkusová
Česko
1993 Šárka Nováková • 1994 Zuzana Kováčiková • 1995 Šárka Makówková • 1996 Zuzana Kováčiková • 1997 Zuzana Kováčiková • 1998 Zuzana Kováčiková • 1999 Zuzana Kováčiková • 2000 Zuzana Hlavoňová • 2001 Barbora Laláková • 2002 Barbora Laláková • 2003 Iva Straková • 2004 Barbora Laláková • 2005 Iva Straková • 2006 Barbora Laláková • 2007 Nela Severová • 2008 Iva Straková • 2009 Iva Straková • 2010 Oldřiška Marešová • 2011 Oldřiška Marešová • 2012 Oldřiška Marešová • 2013 Romana Dubnova • 2014 Michaela Hrubá • 2015 Michaela Hrubá • 2016 Michaela Hrubá • 2017 Michaela Hrubá • 2018 Lada Pejchalová • 2019 Michaela Hrubá • 2020 Klára Krejčiříková • 2021 Michaela Hrubá • 2022 Michaela Hrubá • 2023 Denisa Pešová