Vladimír Clementis
JUDr. Vladimír Clementis | |
---|---|
Narození | 20. září 1902 Tisovec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 50 let) Praha Československo Československo |
Příčina úmrtí | oběšení |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | politik, spisovatel, diplomat a právník |
Ocenění | Čestné občanství města Kladna (1949) Hrdina Československé socialistické republiky (1968) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Nábož. vyznání | luteránství |
Choť | Ludmila Clementisová |
Funkce | ministr zahraničních věcí Československa (1948–1950) poslanec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír „Vlado“ Clementis (20. září 1902 Tisovec – 3. prosince 1952 Praha) byl slovenský komunistický politik, publicista a diplomat. V poúnorové vládě Klementa Gottwalda nahradil Jana Masaryka na pozici ministra zahraničí. Byl však obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu, v lednu 1951 zatčen, v listopadu 1952 odsouzen v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven.
Životopis
Studentské období
Od začátků studií roku 1921 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisté. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ).
Advokát a poslanec
V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění.
Exil
V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov–Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám jako voják-nováček. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali za účast na vzpouře v Cholmondeley, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.
Zpátky ve vlasti
V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska.
V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen, o rok později byl odsouzen na smrt a 3. prosince popraven. V roce 1963 byl rehabilitován a 30. dubna 1968 dostal in memoriam vyznamenání Hrdina ČSSR.[1]
Pocta
Vladimír Clementis má v Bratislavě umístěnou pamětní tabuli u příležitosti jeho jednání s Džaváharlálem Néhrúem a jeho dcerou Indirou Gándhíovou na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě.[2] V Tisovci má umístěnou bustu a pamětní tabuli na rodném domě.[3]
V roce 2002 uspořádali ve V-klubu vernisáž Odkaz života a smrti (50 výtvarných děl a fotografií předních slovenských umělců) k 100. výročí narození Vladimíra Clementise a 80. výročí Vladimíra Mináče, v rámci které bylo uvedeno divadelní drama Petra Štrelingera v režii Matouše Olhu a literárně-hudební pásma Pohřeb se nekonal a I hrdinové se bojí za účasti Juraje Sarvaše, Milana Dubovského, Marie Královičové, Petra Kočiše a Marie Repkové.[4]
V roce 2007 mu byla odhalena busta v prostorech ministerstva zahraničních věcí.[5]
Institut ASA ve spolupráci s městem Tisovec, jakož i dalšími spoluorganizátory, Seniory slovenské diplomacie, Gymnáziem F. V. Sasinka ve Skalici a Klubu Nového slova připravil při příležitosti 110. výročí vzpomínkovou konferenci Vlastenec a Evropan Vladimír Clementis, která se konala pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí SR Miroslava Lajčáka. Zúčastnili se jí vědci, politici, spisovatelé jako Jozef Špaček, František Skvrnda, Ľuboš Jurík, Elena Londáková, Peter Kopecký, Martin Krno, Josef Lysý, Peter Mináč, Peter Lizák a další. Z konference vznikl sborník.[6]
U příležitosti 120. výročí narození Vladimíra Clementise uspořádalo město Tisovec ve spolupráci s Maticí slovenskou akci věnovanou dílu Vladimíra Clementise (přednášel kulturolog Lukáš Perný) spojené s výstavou o životě a díle Clementisa, kterou v minulosti připravil Drahoslav Máchala.[7] Vladimíra Clementise si Matice slovenská připomněla také studiemi, vědecko-populárními články (Lukáše Perného a Mariána Gešpera) a vědeckou konferencí 100 VLADIMÍR MINÁČ, 120 VLADIMÍR CLEMENTIS.[8] V Rimavské Sobotě jmu byla odhalena busta v Aleji národních dědatelů za účasti Roberta Fica.[9]
-
- Clementis v Pohorelej, kde měl jako advokát mnoha chudých klientů
- Vladimír Clementis a Jan Nálepka (druhý zleva) v Komorní Lhotce na setkání mladých učitelů
- Ladislav Novomeský a Vladimír Clementis. Zdroj: Matica slovenská
- Státní tajemník Vladimír Clementis v Matici slovenské v roce 1946
- Vladimír Clementis a Jan Masaryk
- Účastníci konference v Paříži 1946, sedící zleva D. M. Krno, I. Horváth, J. Slávik, J. Masaryk, V. Clementis
- Dr. Vladimír Clementis s Dr. Ivan Horváth na pařížské konferenci 1946
- Dr. Ivan Horváth, Dr. Vladimír Clementis a Mária Horváthová u příležitosti podpisu československo-maďarské smlouvy na velvyslanectví v Budapešti
- Vladimír Clementis (První vláda ústavy devátého května)
- Dr. Vladimír Clementis (KSS), státní tajemník min. zahraničí
- Portrét
- Portrét
- Reliéf Vladimíra Clementise v Bratislavě
- Úmrtní list
- Památník Vladimíra Clementise v rodném Tisovci
- Konference, kterou uspořádala Matice slovenská
- Konference na 120. výročí Clementise a 100. výročí Mináče, v říjnu 2022 (zleva Dr. Lukáš Perný, prof. Martin Muránsky, správce Matice slovenské Maroš Smolec, Dr. Martin Krno za SZPB)
Dílo
- Slovackaja literatura (uveřejněno v ruštině ve Věstníku zahraniční literatury – Věstnik inostrannoj litěratury), nejucelenější obraz slovenské literatury a jejích národních specifik, 1930
- Slovenský ľud a odkaz T. G. Masaryka, brožura, 1937
- Usmerňované Slovensko, 1942
- Zem spieva, sborník slovenské poezie 19. a 20. století, 1942
- Panslavizmus kedysi a teraz (Československý výbor pro slovanskou vzájemnost, Londýn), 1943
- Medzi nami a Maďarmi (Londýn 1943) (Eko Konzult Brat. 2008 Ed. Ladislav Deák)
- Slováci a Slovanstvo (Londýn 1944)
- Hnev svätý, antológia (Londýn 1944)
- Slovanstvo kedysi a teraz (1946)[10]
- Odkazy z Londýna, publicistické odkazy z let 1941 – 1942, kdy byl komentátorem a hlasatelem československého vysílání v Londýně (Londýn 1947)
- Nedokončená kronika (1964) (Tatran Brat. 1989)
- Vzduch našich čias I. II. (VPL, 1967)
- Listy z väzenia (Tatran, 1968)
- Odbor – vlajka na Himálaji (Tatran, 1968)
- Ďaleko od teba (Tatran, 1972)
- O kultúre a umení (1977)
Literatura o Clementisovi a DAVe
- Štefan Drug: Červená sedma (SVKL, 1964)
- Viliam Plevza: Davisti v revolučnom hnutí (SVPL, 1965)
- Štefan Drug: DAV a davisti (Obzor, 1965)
- Štefan Drug: DAV, spomienky a štúdie (Vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, 1965)
- Ján Rozner: Davisté a jejich doba (Československý spisovatel, 1966)
- Štefan Drug: Vladimír Clementis, kultúrny publicista (Obzor, 1967)
- Viliam Plevza, Zdenka Holotíka: Vladimír Clementis (Vyd. polit. literatúry, 1968; druhé vyd. 1972)
- Juraj Sarvaš: Otvorená kronika: scenár o živote a diele Vladimíra Clementisa (Diliza, 1969)
- Poznali sme jeho tvár. Spomienky na Vladimíra Clementisa. (Autori: národný umelec dr. Janko Blaho [and others]. Zostavil: Július Bolfík.). (Obzor, 1972)
- Libor Kněžek: O Dave a davistoch (Krajské osvetové stredisko Bratislava, 1974)
- Daniel Okáli: Literárna kritika a teória davistov (Pravda, 1976)
- Štefan Drug: Červená sedmička nastupuje (O davistoch netradične) (Vydavateľstvo Smena, 1984)
- Štefan Drug: Pole rozorané Davisti v Sovietskom zväze (Tatran, 1987)
- Štefan Drug: Štúrov program na našich zástavách (Davisti o štúrovcoch) (Smena, 1990)
- Štefan Drug: Vladimír Clementis: O sebe a o Slovensku (Nadácia Ladislava Novomeského, 1998)
- Štefan Drug: Vladimír Clementis, život a dielo v dokumentoch (Osveta, 1993)
- Ján Čierny: Vladimír Clementis diplomat (Literárne informačné centrum, 2001)
- Peter Holásek, Mira Baňacká: Vladimír Clementis 1902–1952 : zborník príspevkov z konferencie Vladimír Clementis – politik a diplomat usporiadanej MZV 28. 5. 2002 v Bratislave (Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky, Slovenský inštitút medzinárodných štúdií 2002)
- Viliam Bernáth: Spomienky na Vladimíra Clementisa (Alfa, 2002)
- Stanislav Mičev: Dofajčievam posledné fajky.: (zborník k storočnici Vladimíra Clementisa, ktorý s nami polstoročie byť nemohol) (Slovenské národné stredisko pre ľudské práva pre Nové slovo, 2002)
- Ľuboš Jurík: Smrť ministra (Matica slovenská, 2011)
- Peter Kerecman: Advokáti davisti (Clementis, Poničan, Okáli) (Slovenská advokátska komora, 2017)
- Josette Baer: ˝Spirits that I’ve cited?“ : Vladimír Clementis (1902–1952) : the political biography of a Czechoslovak communist (Columbia University Press, 31. 10. 2017)
- Lukáš Perný, Marián Gešper (eds.): Clementis & Mináč: Vlastenci alebo buržoázni nacionalisti (Matica slovenská, 2023)
- Michal Habaj: Dav. Próza slovenskej ľavicovej avantgardy (2023)
Odkazy
Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Clementis Vladimír, s. 42.
- ↑ Pamätná tabuľa Vladimír Clementis | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Kultúrne pamiatky - Oficiálna stránka mesta Tisovec. www.tisovec.com [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21.
- ↑ A.S, Petit Press. Clementis a Mináč vo V-klube. www.sme.sk [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Komunistickému ministrovi zahraničia Clementisovi odhalili bronzovú plastiku. www.noviny.sk [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LYSÝ, JOZEF. Vladimír Clementis alebo O poetickej demokracii. noveslovo.sk [online]. 2012-09-20 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Aktualne - Prednáška "CLEMENTIS" - Oficiálna stránka mesta Tisovec. www.tisovec.com [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ https://matica.sk/wp-content/uploads/2022/09/Pozvanka_Konferencia_CLEMENTIS_MINAC.jpg
- ↑ SEMAN, Jany. V Rimavskej Sobote si uctili výnimočnú osobnosť Vladimíra Clementisa [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ REDAKCIA. E-kniha: Vladimír Clementis: Slovanstvo kedysi a teraz. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-12-18 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 174.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 438–439.
- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Clementis na Wikimedia Commons
- Autor Vladimír Clementis ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Clementis
- server totalita.cz
- MZV ČR
První vláda Zdeňka Fierlingera / Košická vláda | |
---|---|
Ministerský předseda | Zdeněk Fierlinger (jmenován 4. dubna 1945, ČSSD) |
Členové v den jmenování vlády 4. dubna 1945 | Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) • Josef David (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS) • Jaroslav Stránský (ministr spravedlnosti, ČSNS) • Jan Šrámek (náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (ministr pošt, ČSL) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník) |
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty. Vládní politika vycházela z Košického vládního programu. |
Druhá vláda Zdeňka Fierlingera / Vláda Národní fronty | |
---|---|
Ministerský předseda | Zdeněk Fierlinger (jmenován 6. listopadu 1945, ČSSD) |
Členové v den jmenování vlády 6. listopadu 1945 | Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD) Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) • Jaroslav Stránský (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS) • Prokop Drtina (ministr spravedlnosti, ČSNS) • František Hála (náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (ministr pošt, ČSL) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník) |
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty. Vládní politika vycházela z Košického vládního programu. |
První vláda Klementa Gottwalda | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ) | |||||||||
Členové v den jmenování vlády 2. července 1946 | Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) | |||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948. |
Druhá vláda Klementa Gottwalda | ||||
---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Klement Gottwald (jmenován 25. února 1948, KSČ) | |||
Členové v den jmenování vlády 25. února 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody) | |||
Členové jmenovaní později |
| |||
†podrobně smrt Jana Masaryka |
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským |
Ministři zahraničí Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | |
Druhá republika (1938–1939) | |
Exilová vláda (1940–1945) | |
Třetí republika a komunistický režim (1945–1989) | Jan Masaryk • Vladimír Clementis • Viliam Široký • Václav David • Jiří Hájek • Oldřich Černík • Václav Pleskot • Ján Marko • Bohuslav Chňoupek • Jaromír Johanes • Jiří Dienstbier |
ČSFR (1992) |
Proces se Slánským | |
---|---|
Odsouzení k trestu smrti | Vladimír Clementis • Otto Fischl • Josef Frank • Ludvík Frejka • Bedřich Geminder • Rudolf Margolius • Bedřich Reicin • André Simone • Rudolf Slánský • Otto Šling • Karel Šváb |
Odsouzení na doživotí |