Yannick Noah

Yannick Noah
Yannick Noah na koncertu v Bercy v roce 2004
Yannick Noah na koncertu v Bercy v roce 2004
Narození18. května 1960 (64 let)
Sedan
Povolánítenista, zpěvák, tenisový trenér, nahrávající umělec a witness filmed
OceněníŠampion šampionů L'Équipe (1983)
Philippe Chatrier Award (2004)
rytíř Řádu čestné legie (2022)
Mezinárodní tenisová síň slávy
ChoťCécilia Rodhe (1984–1987)[1]
Heather Stewart-Whyte (1995–1999)[1]
DětiJoakim Noah[2]
Joalukas Noah
Eleejah Noah
RodičeZacharie Noah a Marie-Claire Noah
PříbuzníSimon Noah Bikié (dědeček)
Webwww.yannicknoah.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yannick Noah (* 18. května 1960) je bývalý profesionální francouzský tenista. Nejlepšího umístění na žebříčku ATP dosáhl v roce 1986 - 3. místo. Za jeho největší úspěch je považováno vítězství ve dvouhře (1983) a ve čtyřhře (1984) na grandslamovém turnaji French Open.

Noah vyhrál za svou kariéru 23 turnajů ATP ve dvouhře:

  • 1978 – Manila, Kalkata
  • 1979 – Nancy, Madrid, Bordeaux
  • 1981 – Richmond, Nice
  • 1982 – La Quinta, South Orange, Basilej, Toulouse
  • 1983 – Hamburg, Madrid, French Open
  • 1985 – Řím, Washington, Toulouse
  • 1986 – Forest Hills, Wembley
  • 1987 – Lyon, Basilej
  • 1988 – Milán
  • 1990 – Sydney Outdoor

V Davisově poháru odehrál jedenáct sezón s celkovým výsledkem výhry – prohry 39–22 (26–15 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře). V 1982 se s francouzským týmem probojoval do finále, kde byli poraženi Spojenými státy 4–1.

O devět let později Noah přivedl jako nehrající kapitán tým k prvnímu vítězství, když ve finále Francie porazila favorizované USA 3–1. Vítězství zopakoval v roce 1996, když Francie porazila v Malmö Švédsko 3–2.

V roce 1997 byl kapitánem Fed Cupového týmu, který získal první vítězství pro Francii v historii soutěže.

Noah byl v roce 2005 uveden do Tenisové síně slávy a zůstává nejvýše postaveným francouzským tenistou od zavedení žebříčku v roce 1973.

Reference

  1. ↑ a b Internet Movie Database. Dostupné online.
  2. ↑ Bud Collins: The Bud Collins History of Tennis. New York: New Chapter Press. 2010. ISBN 978-0-942257-70-0.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
ATP – Tenisté na prvním místě světového žebříčku ve čtyřhře
Bob Hewitt (1976 – 6 t.) • Raúl Ramírez (1976/1977 – 62 t.) • Frew McMillan (1977/1979 – 85 t.) • Tom Okker (1979 – 11 t.) • John McEnroe (1979/1989 – 269 t.) • Stan Smith (1981 – 8 t.) • Paul McNamee (1981 – 3 t.) • Peter Fleming (1982/1984 – 17 t.) • Tomáš Šmíd (1984/1985 – 34 t.) • Anders Järryd (1985/1992 – 107 t.) • Robert Seguso (1985/1988 – 62 t.) • Ken Flach (1985/1986 – 5 t.) • Stefan Edberg (1986/1987 – 15 t.) • Yannick Noah (1986/1987 – 19 t.) • Slobodan Živojinović (1986 – 7 t.) • Andrés Gómez (1986 – 13 t.) • Emilio Sánchez (1989 – 6 t.) • Jim Grabb (1989/1993 – 13 t.) • Jim Pugh (1989/1990 – 26 t.) • Danie Visser (1990 – 27 t.) • Rick Leach (1990 – 9 t.) • Pieter Aldrich (1990 – 19 t.) • David Pate (1991 – 25 t.) • John Fitzgerald (1991/1992 – 40 t.) • Todd Woodbridge (1992/2001 – 204 t.) • Kelly Jones (1992 – 1 t.) • Mark Woodforde (1992/2000 – 83 t.) • Richey Reneberg (1993 – 5 t.) • Patrick Galbraith (1993/1994 – 4 t.) • Jonathan Stark (1994 – 6 t.) • Grant Connell (1993/1994 – 17 t.) • Paul Haarhuis (1994/1999 – 71 t.) • Byron Black (1994 – 8 t.) • Jacco Eltingh (1995/1998 – 63 t.) • Maheš Bhúpatí (1999 – 4 t.) • Leander Paes (1999/2000 – 39 t.) • Jared Palmer (2000/2002 – 39 t.) • Alex O'Brien (2000 – 5 t.) • Jonas Björkman (2000/2005 – 74 t.) • Donald Johnson (2002 – 20 t.) • Mark Knowles (2002/2005 – 65 t.) • Daniel Nestor (2002/2012 – 108 t.) • Max Mirnyj (2003/2012 – 57 t.) • Bob Bryan (2003/2015 – 439 t.) • Mike Bryan (2003/2019 – 506 t.) • Nenad Zimonjić (2008/2010 – 40 t.) • Marcelo Melo (2015/2018 – 56 t.) • Jamie Murray (2016 – 9 t.) • Nicolas Mahut (2016/2017 – 39 t.) • Henri Kontinen (2017 – 26 t.) • Łukasz Kubot (2018 – 19 t.) • Mate Pavić (2018/2022 – 57 t.) • Juan Sebastián Cabal (2019/2020 – 29 t.) • Robert Farah (2019/2021 – 68 t.) • Nikola Mektić (2021 – 3 t.) • Joe Salisbury (2022 – 26 t.) • Rajeev Ram (2022/2023 – 9 t.) • Wesley Koolhof (2022/2023 – 34 t.) • Neal Skupski (2022/2023 – 35 t.) • Austin Krajicek (2023/2024 – 26 t.) • Rohan Bopanna (2024 – 8 t.) • Matthew Ebden (2024 – 4 t.) • Marcel Granollers (2024 – 2 t.) • Horacio Zeballos (2024 – 2 t.)
Žebříček ATP byl zaveden 1. března 1976 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 13. května 2024
French Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Autoritní data Editovat na Wikidatech