Zátorské knížectví
Zátorské knížectví Księstwo Zatorskie Herzogtum Zator
| |||||||
Geografie
| |||||||
Hlavní město | Zátor | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení | |||||||
Jazyky | |||||||
Náboženství | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | feudální dědičná monarchie | ||||||
Mateřská země | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b1/Zator_%28js%29.jpg/180px-Zator_%28js%29.jpg)
Knížectví vzniklo roku 1445 při dělení Osvětimského knížectví, které bylo vazalem českého krále. Nicméně, již roku 1456 piastovský kníže Václav I. Zátorský složil lenní slib polskému králi Kazimírovi IV. a roku 1495 bezdětný kníže Jan V. prodal celé knížectví Polsku, s tím, že doživotně zůstane knížetem. Po jeho smrti roku 1513 se knížectví stalo autonomní součástí Polska a roku 1564 byla autonomie zrušena.
Po prvním dělení Polska roku 1772 se knížectví stalo součástí Habsburské monarchie a císař měl mj. titul vévody zátorského. V letech 1815 až 1866 bylo součástí Německého spolku v rámci Rakouska. Knížectví zaniklo roku 1918 se vznikem Polské republiky.
Seznam vládců
- 1433/4–1468 Václav I.
- 1468–1490 Kazimír, spoluvládce
- 1468–1484/7 Václav II., spoluvládce
- 1468–1494 Jan V. (Janusz), spoluvládce
- 1468–1493 Vladislav, spoluvládce
- 1493–1503 Anežka Zatorská (jenom vlastnice, bez suverénní vlády)
Literatura
- BACZKOWSKI, Krzysztof. Stosunki księstwa óswięcimskiego i zatorskiego z Koroną Czeską w póżnym średniowieczu. In: GĄSOWSKI, Tomasz; STANKO, Przemysław. Osiem wieków historii i kultury miasta Zatora i regionu. Krakow: Księgarnia Akademicka, 2006. ISBN 83-7188-977-1. S. 27–44. (polsky)
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zátorské knížectví na Wikimedia Commons
Historická území v dnešním Polsku | |
---|---|
Velkopolsko | |
Kujavsko | Brzesko-Kujavsko • Bydhošťsko • Gniewkowsko • Inowrocławsko • Dobrzyňsko |
Lenčicko a Sieradzsko | Lenčicko • Sieradzsko • Věluňsko |
Mazovsko | Czersko • Plocko • Rawsko • Varšavsko |
Malopolsko | |
Slezsko | Dolní Slezsko (Břežsko • Hlohovsko • Javorsko • Kladsko • Lehnicko • Olešnicko • Volovsko • Vratislavsko • Zaháňsko) • Horní Slezsko (Bytomsko • Kozelsko • Opolsko • Osvětimsko • Prudnícko • Ratibořsko • Seveřsko • Těšínsko • Zátorsko) |
Pomořansko | Pomořansko (Přední Pomořansko • Zadní Pomořansko • Slupsko) • Pomoří (Bory • Kašubsko • Koťevsko • Lęborsko-Bytowsko • Povislí • Chelmiňsko) |
Prusko | |
Východní pohraničí | Červená Rus (Přemysko • Sanocko) • Podlesí • Polesí • Suwalsko (Sudovia) |