Focke-Wulf Fw 159

Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
Určenístíhací letoun
VýrobceFocke-Wulf
ŠéfkonstruktérKurt Tank
První let1935
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Focke-Wulf Fw 159 byl německý jednomotorový stíhací hornoplošník typu parasol se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Vznik

V roce 1934 vydal operační štáb vojenského lettectva (Luftwaffenführungsstab) technické specifikace nového stíhacího letounu, který se měl stát standardní výzbrojí Luftwaffe. Nový stroj měl být jednoplošník s řadovou pohonnou jednotkou Junkers Jumo 210 o výkonu 477 kW a vyzbrojen dvojicí kulometů. Určitá část funkcionářů Technického úřadu Říšského ministerstva letectví (C-Amt) preferovala hornoplošné uspořádání před dolnoplošníkem. Tato skupina se obrátila na Kurta Tanka s návrhem na konstrukci stíhacího letounu, který by vycházel ze stíhačky Focke-Wulf Fw 56 Stösser.

Tank si byl plně vědom, že další tři účastníci konkurzu, Arado Ar 80, Messerschmitt Bf 109 a Heinkel He 112 jsou řešeny jako dolnoplošníky, přesto návrh přijal. Již na podzim 1934 obdržely všechny čtyři společnosti objednávku na stavbu tří prototypů.

Vývoj

Fw 159 V3 (D-IUPY)

První prototyp Fw 159 V1 byl dohotoven na jaře 1935. Pilotem při prvním letu byl Flugkapitän Wolfgang Stein. Do přistávacího manévru probíhalo vše bez závad, poté si Stein všiml kontrolky pouze částečného vysunutí podvozku. Po třicetiminutovém testovacím letu a dalších 90 minut kroužení nad letištěm z důvodu vyčerpání paliva, se pilot rozhodl pro přistání s vypnutým motorem. Ihned po dosednutí se zlomil částečně vysunutý podvozek, letoun se dvakrát převrátil a skončil totálně zdemolovaný na zádech. Stein utrpěl pouze pohmožděniny.

Druhý nevyzbrojený prototyp Fw 159 V2 (D-INGA) byl vybaven překonstruovaným systémem zatahování podvozku.

Třetí prototyp Fw 159 V3 (D-IUPY) měl instalovaný motor Jumo 210 B o maximálním výkonu 470 kW po dobu pěti minut ve výšce 2700 m. Pevná třílistá dřevěná vrtule Schwarz předchozích prototypů byla zaměněna za pevnou dvoulistou. Přepracovaný byl rovněž tvar posuvného krytu kabiny. V tomto letounu byla poprvé zabudována výzbroj skládající se z dvojice kulometů MG 17 ráže 7,9 mm se zásobou 500 nábojů každý.

V roce 1936 byl dodatečně vyzbrojen také Fw 159 V2 spolu s instalací nového dvanáctiválcového motoru chlazeného kapalinou Jumo 210 Da s dvoustupňovým kompresorem o vzletovém výkonu 500 kW, pohánějící novou dvoulistou vrtuli Junkers-Hamilton. Stejnou vrtuli pak obdržel také Fw 159 V3 (nyní s imatrikulací D-IGQO) s pohonnou jednotkou Jumo 210 G s přímým vstřikováním paliva o vzletovém výkonu 515 kW.

Koncem léta 1937 se RLM rozhodlo, že základ stíhací výzbroje Luftwaffe budou tvořit letouny Bf 109.

Hlavní technické údaje

Focke-Wulf Fw 159 V2

Údaje platí pro Fw 159 V2 s motorem Jumo 210 Da[1]

  • Rozpětí: 12,40 m
  • Délka: 10,00 m
  • Výška: 3,75 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 1860 kg
  • Hmotnost celková: 2232 kg
  • Maximální rychlost u země: 333 km/h
  • Maximální rychlost v hladině 1500 m: 370 km/h
  • Maximální rychlost v hladině 4000 m: 385 km/h
  • Cestovní rychlost v hladině 2700 m: 365 km/h
  • Doba výstupu do 6000 m: 12,5 min
  • Praktický dostup: 7200 m
  • Dolet: 652 km

Odkazy

Reference

  1. Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 1, Focke-Wulf Fw 159, 1997, str. 165

Literatura

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-2-0. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Focke-Wulf Fw 159 na Wikimedia Commons
  • Focke-Wulf Fw 159
  • Ed Nash's Military Matters: Bf 109 “Rival”; The Focke-Wulf Fw 159 na YouTube (anglicky)
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298