Focke-Wulf Fw 191

Focke-Wulf Fw 191
Určeníbombardér
PůvodNěmecko
VýrobceFocke-Wulf
První let1942
CharakterProjekt ukončen
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Focke-Wulf Fw 191 byl prototyp německého bombardéru z období druhé světové války.

Byl projektován podle specifikací Luftwaffe z roku 1939, na výkonný střední bombardér. Vývoj typu se nepodařil především pro potíže s pohonnou jednotkou. Podle projektu měl být letoun schopen dosáhnout rychlosti až 600 km/h s nákladem 4000 kg pum a mít dolet dostatečný k bombardování jakéhokoliv místa v Anglii (ze základen ve Francii a Norsku). Letoun poháněly dva motory Junkers Jumo 222 o výkonu 2200 k. Jejich vývoj ale provázely neustálé problémy a vedly ke skončení projektu po postavení tří prototypů.

Fw 191 pokračoval v obvyklé německé koncepci s veškerou posádkou soustředěnou v jedné kabině na přídi letounu. Výzbroj se skládala z kulometu MG 81 v přední věži, dvou kulometů a kanónu MG 151 v dálkově ovládané hřbetní věži a dalších dvou kulometů a 20mm kanónu ve spodní věži. Jeden až dva MG 81 byly také v koncích motorových gondol. Letoun měl zabudovánu pumovnici. Byly postaveny jen tři prototypy, označené V1, V2 a V6.

Vznik a vývoj

V červenci roku 1939 začalo RLM (říšské ministerstvo letectví) hledat návrhy na výškový střední bombardér (program "Bomber B"). Měl mít maximální rychlost 600 km/h a unést náklad 4 000 kg pum do jakékoliv části Spojeného království ze základen v Norsku nebo ve Francii. Kromě toho měl mít nový bombardér přetlakové prostory pro posádku, dálkově ovládanou výzbroj a měl využívat dva z nových motorů o výkonu 500 koňských sil (Jumo 222 nebo Daimler-Benz DB 604). Arado, Dornier, Focke-Wulf a Junkers předložily své návrhy. Arado Ar E340 byl zamítnut, Dornier Do 317 byl brán jako druhořadý a Junkers Ju 288 a Focke-Wulf Fw 191 byly vybrány pro další vývoj.

Inženýr E. Kösel, který pracoval také na průzkumném letadle Focke-Wulf Fw 189, měl vést vývoj Fw 191. Fw 191 byl celokovové konstrukce a měl dva motory Jumo 222 (které vypadaly slibnější než Daimler Benz DB 604). Zajímavostí byla Multhopp-Klappe - důmyslná kombinace přistávací klapky a aerodynamické brzdy, která brzdila při střemhlavém letu, vyvinutá Hansem Multhoppem. Veškeré palivo bylo v pěti nádržích umístěno kolem pumovnice a ve dvou nádržích v centroplánu, mezi motory a trupem.

Ocasní plochy měly dvojitou SOP. Hlavní podvozek se zasouval směrem dozadu pod motory, zatímco ostruhové kolo se zasouvalo směrem dopředu do trupu. Čtyřčlenná posádka měla přetlakový kokpit pro operace ve velkých výškách a navigátor měl k dispozici kupoli z plexiskla, kterou mohl používat i operátor řídící zbraně.

Fw 191 následoval trend Luftwaffe umísťování posádky do přední části letadla. Navrhovaná výzbroj se skládala z jednoho kanónu MG 151 ve věži na hřbetě a druhého ve věži na spodní části trupu, dva kulomety MG 81 v bočních věžích a další dva v dálkově ovládaných gondolách v zadní části motorů. U prototypů se výzbroj montovala v různých kombinacích. Letadlo mělo vnitřní pumovnici, ale mohlo nést i přídavné pumy nebo torpéda ve vnějších závěsech mezi motory a trupem.

Konec projektu

Jiný pohled na Fw 191

Použití velkého množství elektromotorů vedlo k zavedení přezdívky "Das Fliegende Kraftwerk" ("létající elektrárna"). To však mělo nežádoucí vliv na zatížení rámu a také způsobovalo, že i jen jediný zásah do generátoru by způsobil vyřazení všech systémů a tím zřícení letadla.

Inženýr Melhorn poprvé vzlétl s Ju 191 V1 počátkem roku 1942 s okamžitými problémy. Motory Jumo 222 nebyly včas připraveny pro první testy (jejich vývoj byl značně komplikovaný, protože pro ně bylo třeba shánět speciální kovy) a musely být nahrazeny hvězdicovými motory BMW 801MA o výkonu 1 600 koní. To mělo za následek výrazné snížení výkonu Fw 191 V1. Další překvapivý problém vzešel z Multhopp - Klappe - nastaly problémy se stabilitou a vibracemi, což znamenalo, že je třeba návrh přepracovat. A to stroj zatím neměl žádnou výzbroj ani náklad.

Po skončení letových zkoušek byla dokončena i Fw 191 V2, která však celkem nalétala pouhých 10 hodin. Motory Junkers Jumo 222 se ukázaly jako problémové. Další problém vznikl, když RLM naléhalo, aby všechny systémy byly aktivovány mechanicky nebo hydraulikou. Nařídilo předělat stroj a odstranit elektrické motory (měly být nahrazeny standardními), takže od výroby prototypů V3 , V4 a V5 bylo upuštěno.

Nakonec byly postaveny pouze tři prototypy - V1, V2 a V6. Prototyp V6 byl upraven podle nových požadavků a byl také vybaven speciálně upravenými motory Junkers Jumo 222 o výkonu 2 200 koní. První let se uskutečnil v prosinci roku 1942 s kapitánem Hansem Sanderem. Ačkoli V6 létala lépe, motory stále nepodávaly takové výkony, jaké se od nich očekávaly. Prototyp V6 se měl stát prototypem sériové výroby Fw 191A.

Jelikož motory Junkers Jumo 222 měly stále problémy (A Daimler Benz DB 604 nebyly použity) objevil se nový návrh - Fw 191B. Prototypy V7 až V12 nebyly postaveny, protože se upřednostnila V13 s párem motorů Daimler Benz DB 606 nebo 610, které byly sestrojeny na základě DB 601 nebo 605. Měly nižší hmotnost, ale i tak se musela zredukovat hmotnost výzbroje a zmenšit pumový náklad. Byla odstraněna věž na břiše a ostatní byly předělány tak, aby se ovládaly ručně. Plánovalo se postavit 5 takových prototypů, V14 až V18, ale k tomu již nedošlo .

Konečný pokus zachránit program Fw 191 byl návrh Fw 191C, čtyřmotorového letadla, používajícího motory Junkers Jumo 211F o výkonu 1 340 koní nebo Daimler-Benz DB 601E o výkonu 1 300 koňských sil nebo DB 605A o výkonu 1 475 koňských sil. Při této verzi se nepočítalo s přetlakovou kabinou a dálkově ovládanými zbraněmi a pod ocasem měla být umístěna ještě jedna střelecká věž. Program "Bomber B" byl však nakonec zastaven hlavně proto, že motory s výkonem 2 500 koní přestávaly být dostupné a motor s takovým výkonem byl hlavním požadavkem projektu.

Specifikace

Fw 191 V1

Technické údaje

  • Osádka:
  • Rozpětí: 25 m
  • Délka: 18,45 m
  • Výška: 4,80 m
  • Nosná plocha: 70,5 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 11 970 kg
  • Vzletová hmotnost: 19 575 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × kapalinou chlazený čtyřiadvacetiválec Junkers Jumo 222
  • Výkon pohonné jednotky: 2200 k (1641 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 620 km/h ve výšce 6350 m
  • Dostup: 9700 m
  • Stoupavost: 366 m/min
  • Dolet: 3600 km

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Focke-Wulf Fw 191 na anglické Wikipedii.

Literatura

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Focke-Wulf Fw 191 na Wikimedia Commons
  • Fw 191
  • Kamufláž letounu Focke-Wulf Fw 191
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech