Gorno-Altajsk
| Gorno-Altajsk Го́рно-Алта́йск | |
|---|---|
 Pohled na město; v popředí lyžařský vlek | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°57′36″ s. š., 85°57′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 290 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+7[1] |
| Stát | Rusko Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Republika | Altaj |
 Republika Altaj na mapě Ruska | |
  Gorno-Altajsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 96 km² |
| Počet obyvatel | 63 214 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 658,5 obyv./km² |
| Etnické složení | 83 % Rusové, 12 % Altajci, ostatní |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Vznik | 1830 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 38822 |
| PSČ | 649000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gorno-Altajsk (rusky Го́рно-Алта́йск) je hlavní město Altajské republiky v jihozápadní části Sibiře v Rusku. Žije zde přibližně 63 tisíc[2] obyvatel.
Historie
Do roku 1932 se město jmenovalo Ulala (od roku 1922 byla Ulala správním městem vzniklé autonomní oblasti). V letech 1932–1948 se město jmenovalo Ojrot-Tura. Teprve v roce 1948 bylo město přejmenováno na Gorno-Altajsk.
Poloha
Gorno-Altajsk leží v jihozápadní části Sibiře blízko tzv. Čujského traktu, vedoucího z Novosibirsku na hranici s Mongolskem. Rozkládá se na severu Altajské republiky kousek od hranic s Altajským krajem. Od Moskvy je vzdálen 3 641 km.
Obyvatelstvo
Žije zde 53 538 obyvatel (2002), z toho tvoří většinu Rusové (83 %) a Altajci (12 %).
Průmysl
V Gorno-Altajsku je nejvíce zastoupen průmysl spotřební, potravinářský a průmysl stavebních hmot.
Zajímavosti
- Regionální muzeum, mezi jehož exponáty patří hroby Pazyryků, vykopávky z paleolitických sídlišť, petroglyfy, vycpaná zvířata, informace o Čujském traktu a předměty a fotografie altajských vojáků z druhé světové války
- Vlek na svahu nad městem, který je přes léto mimo provoz
- Altajské Národní divadlo
- Leninova socha na náměstí naproti gorno-altajskému hotelu
Galerie
-
Pravoslavný kostel -
Pomník V. I. Lenina -
Autobusové nádraží -
Centrální náměstí v Gorno-Altajsku při oslavách 250. výročí připojení k Rusku; v pozadí budova divadla
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální služba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2019-01-23].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gorno-Altajsk na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
