Kemerovo
| Kemerovo Кемерово | |
|---|---|
 Pohled na Kemerovo | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°20′ s. š., 86°4′ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+7[1] |
| Stát | Rusko Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Oblast | Kemerovská |
 Kemerovská oblast na mapě Ruska | |
  Kemerovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 282 km² |
| Počet obyvatel | 558 973 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 1 982,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ilja Sereďuk (od 2016) |
| Vznik | 1701 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)3842 |
| PSČ | 6500xx |
| Označení vozidel | 42 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kemerovo (rusky Кемерово) je průmyslové město v sibiřské části Ruska. Nachází se severovýchodně od Novosibirsku na řece Tom. Je hlavním městem Kemerovské oblasti. Žije zde přibližně 559 tisíc[2] obyvatel.
Historie
Kemerovo vzniklo sloučením několika starších ruských osad. V 17. století bývala v místech pozdějšího města jen zastávka Verchotomskij Ostrog na cestě k pevnosti v Tomsku. Roku 1701 tu vznikla první osada Sčeglovo na levém břehu řeky. V roce 1859 zde už stálo několik vesnic: Jevsejevo, Krasnij Jar, Davidovo a další)
V roce 1721 tu bylo objeveno černé uhlí, ale první doly byly otevřeny až na počátku 20. století v roce 1907. O několik let později tu vznikla i chemická továrna. Díky výstavbě železnice došlo k rychlému růstu, a Kemerovo (tehdy ještě Šceglevo) získalo roku 1918 status města. Tehdy mělo okolo 20 000 obyvatel, do roku 1956 však jejich počet stoupl na 240 000 a v osmdesátých letech 20. století překonal půlmilionovou hranici. Název Kemerovo se používá od roku 1932. V roce 1943 se Kemerovo stalo oblastním městem.
V neděli 25. března 2018 došlo k požáru v obchodním centru Zimňaja Višňa v centru města, při kterém přišlo o život 64 osob.[3]
Průmysl
Díky ložiskům uhlí se průmysl ve městě i jeho okolí rychle rozvíjel. Byly vybudovány chemické a strojírenské závody; díky odbočce Transsibiřské magistrály jsou napojené na evropské Rusko i na Dálný východ. Po rozpadu Sovětského svazu některé z těchto podniků zkrachovaly a v Kemerovu vzrostla nezaměstnanost.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální služba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2019-01-23].
- ↑ Požár v Kemerovu má 64 obětí. Nouzové východy byly zamčené, požární signalizace vypnutá. ČT24 [online]. Rev. 2018-03-26 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kemerovo na Wikimedia Commons - Webkamera umístěná na Divadelním náměstí v Kemerovu
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Geografie | Rusko
