Jindřich Matiegka

Prof. MUDr. Jindřich Matiegka, RNDr. h.c.
prof. MUDr. Jindřich Matiegka
prof. MUDr. Jindřich Matiegka
Narození31. března 1862
Benešov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. srpna 1941 (ve věku 79 let)
Mělník
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníMělník
Alma materLékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánílékař, pedagog a antropolog
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1929–1930)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Matiegka (31. března 1862 Benešov[1] – 4. srpna 1941 Mělník) byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy.

Život

Hrob J. Matiegky v ambitu při kostele Nejsv. Trojice na Chloumku

Narodil se do rodiny benešovského c. k. okresního adjunkta Jindřicha Matějky, původem z Pardubic, a jeho manželky Alžběty, roz. Ebrtové. Pokřtěn byl jmény Jindřich Ludvík. Obecnou školu absolvoval v Litoměřicích, poté pokračoval studiem na malostranském gymnáziu, neboť se rodina Matiegkových odstěhovala do Prahy. Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a poté působil jako praktický a panský lékař v Lovosicích. Zde také poznal Marii Stránskou, vnučku mělnického purkmistra Václava Prokopa, s níž se následně oženil. V roce 1889 se jim narodila dcera Ludmila, pozdější doktorka filozofie, profesorka, archeoložka a egyptoložka.

V roce 1890 úředně zažádal, aby jeho příjmení bylo psáno Matiegka, tak, jak je uvedeno v křestním listu jeho otce z roku 1844.

Od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček.

Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č. p. 15 také pamětní desku.

Dílo

Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí (českých panovníků, Tychona Braha, J. A. Komenského[2], Albrechta z Valdštejna, Jana Žižky aj.) nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.

Matiegkova díla

  • Crania bohemica I./II. Praha 1891–1893
  • Pozůstatky slavných mužů a žen a jejich identifikace. Praha 1912 [3]
  • Duše a tělo: theorie o vztahu duševní činnosti k tělesné povaze. Praha 1913 [4]
  • Tělesné vlastnosti českého lidu. Praha 1917 [5]
  • Vznik a počátky národa československého. Praha 1917 [6]
  • Plemeno a národ. Praha 1919
  • Vznik a tělesný stav národa československého. Praha 1920
  • Zubní věk znakem vývoje celkového. Praha 1922
  • Původ a počátky lidstva (1924) [7]
  • Somatologie školní mládeže. Praha 1927
  • Nesprávný postoj u dětí a jeho náprava (1928) [8]
  • Všeobecná nauka o plemenech. Praha 1929
  • Předběžná zpráva o výsledku pátrání po ostatcích J.A. Komenského v Naardenu (1930) – předneseno na slavnostním valném shromáždění České akademie věd a umění dne 29. března 1930 [9]
  • Královská hrobka v chrámě sv. Víta (s A. Podlahou). Praha 1931 [10]
  • Ontogenetický vývin člověka po stránce tělesné i duševní. Praha 1931 [11]
  • Tělesné pozůstatky českých králů a jejich rodin v hrobce svatovítského chrámu v Praze (1932) [12]
  • Homo předmostensis I./II. Praha 1934–1938 [13][14]
  • Filosofie somaticko-anthropologická. Praha 1941

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Ostatky Jana Amose Komenského zkoumal v letech 1928–1929 poté, co byly exhumovány z Komenského hrobu v Naardenu.
  3. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Pozůstatky slavných mužů a žen a jich identifikace [online]. Praha: Otto, 1912 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Duše a tělo [online]. Praha: Topič, 1913 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Tělesné vlastnosti českého lidu [online]. Praha: J.R. Vilímek, 1917 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Vznik a počátky národa Československého [online]. Praha: J.R. Vilímek, 1917 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Původ a počátky lidstva [online]. Praha: Státní nakladatelství, 1924 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Nesprávný postoj u dětí a jeho náprava [online]. Praha: J. Matiegka, 1928 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Předběžná zpráva o výsledku pátrání po ostatcích J.A. Komenského v Naardenu [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1930 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Královská hrobka v chrámě sv. Víta na hradě pražském [online]. Praha: 1931 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Ontogenetický vývin člověka po stránce tělesné i duševní [online]. Praha: J. Matiegka, 1931 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Tělesné pozůstatky českých králů a jejich rodin v hrobce svatovítského chrámu v Praze [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1932 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Homo Předmostensis: fosilní člověk z Předmostí na Moravě I. [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1934 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ MATIEGKA, Jindřich. Homo Předmostensis: fosilní člověk z Předmostí na Moravě II. [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1938 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Matiegka na Wikimedia Commons
  • Autor Jindřich Matiegka ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Matiegka
  • [1] Životopis prof. Matiegky
  • [2] Zkrácený výtah z Tělesných vlastností čs. lidu.
  • [3] Stránky Hrdličkova muzea člověka při PřF UK v Praze
  • LUKEŠOVÁ, Hanka: Jindřich Matiegka. Výběr kulturních výročí 2021 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2021, L(2), 1–5 [cit. 2021-10-04]. ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková