Jack Kilby

Jack St. Clair Kilby
Narození8. listopadu 1923
Jefferson City, Missouri, USA
Úmrtí20. června 2005 (ve věku 81 let)
Dallas, Texas, USA
Alma materIllinoiská univerzita v Urbana-Champaign
Wisconsinská univerzita v Madisonu
University of Wisconsin-Milwaukee
Great Bend High School
Povolánívynálezce, vysokoškolský učitel, informatik, fotograf, inženýr a fyzik
ZaměstnavatelTexas Instruments (od 1958)
OceněníSarnoffova cena (1966)
medaile Stuarta Ballantina (1966)
Národní vyznamenání za vědu (1969)
IEEE Cledo Brunetti Award (1978)
Národní síň slávy vynálezců (1982)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923, Jefferson City, Missouri – 20. června 2005, Dallas, Texas) byl americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma vědci).[1] Během práce ve společnosti Texas Instruments (TI) v roce 1958 vynalezl integrovaný obvod.[2]:s.22 V téže době učinil nezávisle tentýž objev Robert Noyce pracující ve společnosti Fairchild Semiconductor. Jack Kilby se rovněž podílel na vynálezech kapesní kalkulačky a termální tiskárny a držel patenty na několik dalších vynálezů.[3]

Životopis

Základní deska kalkulačky TI-59

Jack Kilby se narodil se v Jefferson City ve státě Missouri Hubertovi a Vině Freitag Kilbyovým. Oba rodiče získali bakalářský titul na Illinoiské univerzitě. Jeho otec byl manažerem v místní komunální společnosti.[4] Většinu svého dětství strávil v Great Bendu v Kansasu, kde absolvoval Great Bend High School. Na jeho život zde upozorňují poutače u cest před vstupem do města a na jeho počest byly společné prostory na střední škole Great Bend pojmenovány The Jack Kilby Commons Area.

Jack Kilby obdržel titul bakaláře v oblasti přírodních věd na University of Illinois at Urbana-Champaign v roce 1947 spolu s titulem elektroinženýra. Magisterského titulu dosáhl na Univerzitě ve Wisconsinu v roce 1950, zatímco souběžně pracoval ve společnosti Centralab, což byla divize společnosti Globe-Union v Milwaukee.[5]

V létě 1958 pracoval Kilby jako nově přijatý inženýr v TI, který dosud neměl právo na letní prázdniny. Léto strávil prací na problému návrhu obvodů, kterému se běžně říkalo „tyranie množství,“ a dospěl k závěru, že ekonomickým řešením může být použití polovodičů jako základu všech součástek obvodu, což dovolí vytvořit obvod na jediné polovodičové desce.

Svůj objev prezentoval 12. září před vedením Texas Instruments: ukázal jim kus germania, na kterém byl vyleptán obvod oscilátoru, k němuž byl dráty připojen osciloskop. Zmáčkl tlačítko a osciloskop ukázal spojitou sinusoidu, což dokazovalo, že jeho integrovaný obvod pracuje, a že tedy problém vyřešil.[6] Patent na „Jednodílný obvod vytvořený z germania“, první integrovaný obvod, byl podán 6. února 1959.[7]

Mezi léty 19781985 působil jako profesor elektroinženýrství na Texas A&M University. V roce 2000 obdržel za své převratné objevy Nobelovu cenu za fyziku. Je po něm pojmenován klopný obvod JK a Kilbyho centrum, výzkumné centrum TI pro výrobu na bázi křemíku.

Kromě integrovaného obvodu se je Jack Kilby podílel na vynálezu přenosné kalkulačky ((společně s Jerry Merrymanem a Jamesem Van Tasselem; 1966)[8]. Kalkulačka byla založena na integrovaném obvodu umějícím sčítat, odčítat, násobit a dělit). Dále vynalezl termální tiskárnu, která se používala v raných přenosných datových terminálech. Celkem byl držitelem asi 60 patentů.

Jack Kilby zemřel 20. června 2005 v texaském Dallasu po krátkém zápasu s ne-Hodgkinovým lymfomem.[9] Dne 14. prosince 2005 vytvořila společnost Texas Instruments historický archiv TI. Rodina Jacka Kilbyho věnovala jeho rukopisy a osobní sbírku fotografií knihovně Southern Methodist University.

V roce 2008 Southern Methodist University, School of Engineering společně s DeGolyerovou knihovnou a Kongresovou knihovnou uspořádala celoroční oslavy 50. výročí zrodu digitálního věku, kdy Kilby vynalezl integrovaný obvod, za který získal Nobelovu cenu. Sympozia a výstavy se zabývaly mnoha způsoby, jakými technologie a inženýři utvářeli moderní svět. Kilby byl držitelem čestného doktorátu věd SMU a prostřednictvím Kilbyho nadace byl dlouholetým spolupracovníkem Southern Methodist University.

Na počest Jacka Kilbyho byla jeho socha vztyčena na podzim roku 2021 na náměstí Texas Instruments Plaza v areálu Texaské univerzity v Dallasu, sponzorem sochy byl developer Harlan Crow. Socha v ruce drží repliku kapesní kalkulačky a integrovaný obvod.[10]

Vybrané patenty

  • US3138743 Archivováno 17. 10. 2017 na Wayback Machine. — Miniaturizovaný elektronický obvod
  • US3138747 Archivováno 17. 10. 2017 na Wayback Machine. — Integrovaná polovodičová součástka
  • US3261081 Archivováno 17. 10. 2017 na Wayback Machine. — Metoda vytvoření miniaturizovaných elektronických obvodů
  • US3434015 Archivováno 17. 10. 2017 na Wayback Machine. — Kondenzátor pro miniaturizované elektronické obvody nebo podobné
  • a asi šedesát dalších

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Kilby na anglické Wikipedii.

  1. The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. NobelPrize.org [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Electronic materials and processes handbook. Redakce Harper Charles A.. 3. vyd. New York, NY: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN 978-0-07-140214-9. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. The Chip that Jack Built [online]. IT Invention [cit. 2014-05-27]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. Jack St. Clair Kilby – Kansapedia – Kansas Historical Society [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. 10 Ways UWM Engineers Improved Milwaukee and the World (July) [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-07. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. DAS, Saswato R. Opinion | The chip that changed the world (Published 2008). The New York Times. 2008-09-19. Dostupné online [cit. 2021-02-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. The Nobel Prize in Physics 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-07-14]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. STENGLE, Jamie. Jerry Merryman, co-inventor of handheld electronic calculator, dies at 86. The Washington Post. March 7, 2019. Dostupné online [cit. 8 March 2019]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. John Markoff. Jack S. Kilby, an Inventor of the Microchip, Is Dead at 81 [online]. June 22, 2005 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. What’s the Story? The TI Plaza Statue [online]. 2022-08-06 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • BERÁNEK, Jan. Mikročip slaví 65 let. Stále vládne byznysu, domácnostem i zábavě [online]. Ekonom.cz, 2023-09-14 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. 
  • MILLIS, Edwin Graham. Jack St. Clair Kilby, a man of few words: a brief biography. 1. vyd. Dallas, Texas: Ed Millis Books, 2008. x + 114 s. ISBN 9780971840287. OCLC 235946011 (angličtina) 
  • HARPER, Charles A. (ed.). Electronic materials and processes handbook. 3. vyd. New York: McGraw-Hill, 2004. (McGraw-Hill handbooks). ISBN 978-0-07-140214-9. (angličtina) 
  • BERLIN, Leslie. The man behind the microchip: Robert Noyce and the invention of Silicon Valley. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005. xi + 402 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-516343-8. OCLC 5105038824 (angličtina) 
  • LÉCUYER, Christophe. Making Silicon Valley: Innovation and the Growth of High Tech, 1930–1970. 1. vyd. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 2006. x + 393 s. (Inside Technology). ISBN 0262122812. OCLC 539558355 (angličtina) 
  • REID, T. R. Microchip: the story of a revolution and the men who made it. 1. vyd. London: Pan Books in association with Collins, 1985. 240 s. ISBN 0-330-29338-9. (angličtina) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jack Kilby na Wikimedia Commons
  • Rozhovor přeložený pro Československý časopis pro fyziku (archivováno na Wayback Machine)
  • Jack St. Clair Kilby Biography, životopis od Texas Instruments (anglicky, WayBack machine)
  • Jack Kilby Day, vzpomínka na Jacka Kilbyho od Texas Instruments
  • Jack St. Clair Kilby: A Man of Few Words: knižní biografie (bibliografické údaje viz sekce Literatura)
  • Jack Kilby: krátké video (8:38) na Youtube
  • The chip that changed the world: první článek v sekci News na webu Texas Instruments (2020-09-15)
  • From idea to invention: The origin story of the tiny chip that changed the world: druhý článek v sekci News na webu Texas Instruments (2022-09-12)
  • Oral history interview with Jack S. Kilby: na webu Charles Babbage Institute, University of Minnesota, Minneapolis (1984-06-21). Rozhovor se týká celé Kilbyho kariéry, včetně jeho vzdělání, pracovních zkušeností ve společnosti Centralab, kde pracoval s Alfredem Khourim a Robertem Wolffem a působení v Texas Instruments pod vedením Willise Adcocka. Kilby hovoří o vývoji a výrobě integrovaných obvodů v TI, dále o své účasti na vývoji prvního kapesního kalkulátoru v TI. Dále pojednává o vývoji polovodičů ve společnosti Fairchild Corporation a o své nezávislé práci po odchodu z TI v roce 1970.
  • Jack Kilby, Touching Lives on Micro and Macro Scales: autor T. R. Reid, The Washington Post (2005-06-22).
  • Nekrolog v časopise The Economist : 2005-07-07
  • Jack St. Clair Kilby na „Find a Grave“
  • Jack St. Clair Kilby na webu nobelprize.org včetně jeho přednášky Turning Potential into Reality: The Invention of the Integrated Circuit(2000-12-08)
  • Jack S. Kilby: jeho patenty (archivováno na Wayback Machine)
  • The History of the Integrated Circuit (Microchip): Jack Kilby and Robert Noyce
  • Jack Kilby: Biography: Engineering and Technology History Wiki
  • The Chip That Jack Built: krátký dokumentární film televize KERA
  • Tribute to Jack Kilby: Dream 2047. PDF, jemu věnovaný text začíná na fyzické straně 8, ale číslováno jako strana 25 (archivováno na Wayback Machine)
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech