David Julius

David Julius
Narození4. listopadu 1955 (68 let)
Brighton Beach
Alma materMassachusettský technologický institut
Kalifornská univerzita v Berkeley
Abraham Lincoln High School
PracovištěKolumbijská univerzita (1984–1989)
UCSF Medical Center (od 1989)
Kalifornská univerzita v San Francisku
Oboryfyziologie, biochemie a neurověda
OceněníPerl-UNC Prize (2000)
W. Alden Spencer Award (2007)
Cena kněžny asturské za vědecký a technický výzkum (2010)
The Shaw Prize in Life Science and Medicine (2010)
Cena dr. Paula Janssena za biomedicínský výzkum (2013)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Holly Ingraham
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Jay Julius (* 4. listopadu 1955 New York) je americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny a profesor Kalifornské univerzity v San Francisku známý objevem receptorů pro vnímání bolesti, tepla a chladu v nervových zakončeních kůže. Popsal receptory, které detekují kapsaicin, mentol a teplotu. Jeho práce nabídla nový pohled na to, jak lidský nervový systém vnímá teplo, chlad a bolest, a umožnila výzkum nových strategií léčby bolesti a dalších nemocí. Za objev teplotních a dotykových receptorů získal v roce 2021 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, o kterou se podělil s americkým molekulárním biologem a neurovědcem libanonského původu Ardem Patapoutianem.

Mládí a studia

David Julius se narodil 4. listopadu 1955 v Brooklynu v New Yorku do rodiny aškenázských Židů.[1] Otec byl elektroinženýr a pracoval pro telefonní společnost. Matka byla vychovatelka a učitelka na newyorské základní škole. David se svými dvěma bratry Martinem a Arthurem vyrůstal v Brighton Beach v Brooklynu, kde tehdy žilo velké množství ruských židovských emigrantů. Prarodiče sem utekli z carského Ruska před antisemitismem.[2] Po studiu na střední škole Abrahama Lincolna získal Julius v roce 1977 bakalářský titul na Massachusettském technologickém institutu a v roce 1984 doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se zabýval mechanismy zpracování a vylučování peptidů v kvasinkách. V roce 1989 absolvoval postdoktorandské studium na Kolumbijské univerzitě, kde se věnoval klonování genů a identifikoval geny patřící do rodiny serotoninových receptorů.[3]

Vědecká kariéra

V roce 1989 Julius opustil Kolumbijskou univerzitu a nastoupil na Kalifornskou univerzitu v San Francisku (UCSF). Zde se začal zajímat o iontové kanály a molekulární mechanismy, které jsou základem pocitu bolesti. V té době byl nedávno identifikován kapsaicin jako excitační nebo aktivační sloučenina na některých somatosenzorických neuronech. Nebyl však znám specifický receptor, na který se kapsaicin váže, aby vyvolal pocit pálení. Pomocí strategie klonování genů se Juliusovi podařilo odhalit receptor v kůži, který reaguje na teplo. Následně molekulu izoloval a identifikoval ji jako iontový kanál, který nazval TRPV1 (transient receptor potential cation channel subfamily V member 1).[3]

Později přispěl k objevu dalších iontových kanálů citlivých na teploty, známých jako kanály přechodných receptorových potenciálů (TRP). Do skupiny kanálů TRP patřil i první objevený receptor pro vnímání chladu, TRPM8 (transient receptor potential cation channel subfamily M member 8), na jehož výzkumu se Julius podílel. Společně s biofyzikem čínského původu a strukturním biologem Yifanem Chengem Julius také odvodil pomocí kryogenní elektronové mikroskopie strukturu kanálů TRP, zejména TRPV1 a TRPA1 (druhý jmenovaný se někdy také nazývá wasabi receptor). Objev a charakterizace kanálů TRP umožnily pochopení molekulárních mechanismů, kterými teplota spouští elektrickou signalizaci a vjemy v nervovém systému.[3]

V současné době je profesorem a vedoucím katedry fyziologie na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Je držitelem mnoha vědeckých ocenění a poct, obdržel Shawovu cenu za vědy o živé přírodě a medicíně (2010), kanadskou Gairdnerovu cenu (2017), společně s Patapoutianem Kavliho cenu za neurovědy (2020) a Průlomovou cenu za vědy o živé přírodě (2020).[3] V roce 2021 získal společně s Ardem Patapoutianem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev teplotních a dotykových receptorů.[4]

Osobní život

Manželka Holly Ingraham je profesorkou fyziologie na Kalifornské univerzitě v San Francisku, mají syna Philipa a žijí v oblasti Bay Area v Kalifornii.[5]

Reference

  1. HANAU, Shira. Scientist David Julius, whose grandparents fled antisemitism in Czarist Russia, wins Nobel Prize in medicine [online]. 2021-10-04 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d David Julius | Biography, Facts, & Nobel Prize | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Dr. David Julius Receives the 2023 John J. Bonica Award. ASRA [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. David Julius. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
  • Johannes Fibiger (1926)
  • Julius Wagner-Jauregg (1927)
  • Charles Nicolle (1928)
  • Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929)
  • Karl Landsteiner (1930)
  • Otto Heinrich Warburg (1931)
  • Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932)
  • Thomas Morgan (1933)
  • George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934)
  • Hans Spemann (1935)
  • Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936)
  • Albert Szent-Györgyi (1937)
  • Corneille Heymans (1938)
  • Gerhard Domagk (1939)
  • Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943)
  • Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944)
  • Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945)
  • Hermann Joseph Muller (1946)
  • Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947)
  • Paul Hermann Müller (1948)
  • Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949)
  • Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)
  • 1951–1975
  • Max Theiler (1951)
  • Selman Abraham Waksman (1952)
  • Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953)
  • John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954)
  • Hugo Theorell (1955)
  • André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956)
  • Daniel Bovet (1957)
  • George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958)
  • Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959)
  • Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960)
  • Georg von Békésy (1961)
  • Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962)
  • John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963)
  • Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964)
  • François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965)
  • Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966)
  • Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967)
  • Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968)
  • Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969)
  • Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970)
  • Earl Wilbur Sutherland (1971)
  • Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972)
  • Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973)
  • Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974)
  • David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)
  • 1976–2000
  • Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976)
  • Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977)
  • Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978)
  • Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979)
  • Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980)
  • Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981)
  • Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982)
  • Barbara McClintocková (1983)
  • Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984)
  • Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985)
  • Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986)
  • Susumu Tonegawa (1987)
  • James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988)
  • J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989)
  • Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990)
  • Erwin Neher / Bert Sakmann (1991)
  • Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992)
  • Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993)
  • Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994)
  • Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995)
  • Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996)
  • Stanley B. Prusiner (1997)
  • Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998)
  • Günter Blobel (1999)
  • Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)
  • 2001–
  • Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001)
  • Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002)
  • Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003)
  • Richard Axel / Linda B. Bucková (2004)
  • Barry Marshall / Robin Warren (2005)
  • Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006)
  • Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007)
  • Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussi / Luc Montagnier (2008)
  • Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009)
  • Robert G. Edwards (2010)
  • Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011)
  • John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012)
  • James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013)
  • John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014)
  • William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015)
  • Jošinori Ósumi (2016)
  • Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017)
  • James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018)
  • Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019)
  • Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020)
  • David Julius / Ardem Patapoutian (2021)
  • Svante Pääbo (2022)
  • Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech