Godfrey N. Hounsfield

Godfrey N. Hounsfield
Narození28. srpna 1919
Sutton on Trent nebo Newark-on-Trent
Úmrtí12. srpna 2004 (ve věku 84 let)
Kingston-upon-Thames
Alma materMagnus Church of England School
Faraday House
Povoláníinženýr a fyzik
Oceněnímedaile Wilhelma Exnera (1974)
Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (1975)
Gabor Medal and Prize (1976)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1976)
Howard N. Potts Medal (1977)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Godfrey Newbold Hounsfield (28. srpna 1919 – 12. srpna 2004) byl anglický inženýr. Spolu s Allanem McLeod Cormackem získali v roce 1979 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za podíl na vývoji počítačové tomografie. Je po něm pojmenována Hounsfieldova jednotka (HU).

Život

Hounsfield se narodil v anglickém Nottinghamshire. Navštěvoval Magnus Grammar School (dnes Magnus Church of England School) v Newark-on-Trent. Byl nejmladším z pěti dětí. Jako dítě ho fascinovaly všechny elektrické přístroje a mechanismy, které se hojně vyskytovaly na farmě jeho rodičů. Údajně byl jako teenager velmi zvědavý a realizoval množství někdy dost nebezpečných experimentů: zkonstruoval elektrický nahrávací přístroj, skákal ze stohů sena na vlastnoručně vyrobeném větroni a téměř se zabil, když zjišťoval, jak vysoko proud vody vystřelí vodou naplněné sudy od asfaltu a acetylen. Ve škole vynikal ve fyzice a matematice.

Krátce před začátkem 2. světové války vstoupil do Královského letectva jako dobrovolný záložník, kde se naučil základy elektroniky a radaru. Po vojně pokračoval ve studiu ve Faraday House Electrical Engineering College v Londýně.

V roce 1951 začal pracovat ve společnosti EMI Ltd., kde vyvíjel řízené zbraňové a radarové systémy. Tady vznikl jeho zájem o počítače a v roce 1958 se podílel na konstrukci prvního tranzistorového počítače ve Velké Británii – EMIDEC 1100.

Krátce poté začal pracovat na myšlence počítačového tomografu. Po svém úspěchu pokračoval v jeho vylepšování a v roce 1975 představil první přístroj na vyšetření celého těla. Pracoval jako vedoucí výzkumník až do roku 1984, kdy odešel na odpočinek.

Nikdy se neoženil.

Výzkum

Prototyp počítačového tomografu.

Na základní myšlenku počítačové tomografie přišel Hounsfield údajně na procházce. Podstatou byl nápad, že vnitřní strukturu předmětu by bylo možné zjistit tak, že se pod různými úhly „prosvítí“ rentgenovými paprsky a následně se matematicky analyzují jednotlivé hodnoty absorpce. Následně začal pracovat na konstrukci počítače, který by dokázal z těchto hodnot rekonstruovat řez předmětem.

Hounsfield netušil, že Allan McLeod Cormack v té době vypracoval potřebnou matematickou teorii na rekonstrukci takového obrazu. Hounsfield postavil prototyp hlavového tomografu a otestoval ho nejdříve na anatomickém preparátu lidského mozku, poté na čerstvém kravském mozku a poté sám na sobě. V září 1971 vstoupila počítačová tomografie do klinické praxe – první počítačový tomograf (EMI Mark I) v Atkinson Morley's Hospital v Londýně úspěšně zobrazil cystu v mozku pacienta. První celotělový tomograf (ACTA) zkonstruoval Hounsfield v roce 1974.

Ocenění

Hounsield kromě Nobelovy ceny obdržel velké množství ocenění: v roce 1975 byl uveden do Královské společnosti, o rok později obdržel Řád britského impéria. V roce 1981 byl povýšen do rytířského stavu.

Současné využití

Význam práce Housfielda a McLeod Cormacka je stále aktuální. V současné době je CT nákladným, avšak nezbytným a běžně používaným nástrojem pro lékařství, archeologii, paleontologii, defektoskopii, materiálový výzkumu, biomechaniku, 3D tisk, implantologii atd. Rozvoj příslušné sw podpory je také stále intenzivní.

  • Computed tomography, Tibia, Modulus of Elasticity, anatomy
    Biomechanika a materiálový výzkum - nehomogenní materiál, lidská tibie (zpracování CT snímků, tvorba CAD/MKP modelu v sw MIMICS a získané rozložení modulu pružnosti)[1]

Reference

  1. FRYDRÝŠEK, Karel. Biomechanika 1. 1. vyd. Ostrava: VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2019. 461 s. ISBN 978-80-248-4263-9. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Godfrey N. Hounsfield na Wikimedia Commons
  • Krátký článek s technickými údaji
  • Životopis nositele Nobelovy ceny Archivováno 11. 11. 2001 na Wayback Machine.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
  • Johannes Fibiger (1926)
  • Julius Wagner-Jauregg (1927)
  • Charles Nicolle (1928)
  • Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929)
  • Karl Landsteiner (1930)
  • Otto Heinrich Warburg (1931)
  • Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932)
  • Thomas Morgan (1933)
  • George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934)
  • Hans Spemann (1935)
  • Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936)
  • Albert Szent-Györgyi (1937)
  • Corneille Heymans (1938)
  • Gerhard Domagk (1939)
  • Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943)
  • Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944)
  • Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945)
  • Hermann Joseph Muller (1946)
  • Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947)
  • Paul Hermann Müller (1948)
  • Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949)
  • Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)
  • 1951–1975
  • Max Theiler (1951)
  • Selman Abraham Waksman (1952)
  • Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953)
  • John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954)
  • Hugo Theorell (1955)
  • André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956)
  • Daniel Bovet (1957)
  • George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958)
  • Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959)
  • Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960)
  • Georg von Békésy (1961)
  • Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962)
  • John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963)
  • Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964)
  • François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965)
  • Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966)
  • Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967)
  • Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968)
  • Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969)
  • Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970)
  • Earl Wilbur Sutherland (1971)
  • Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972)
  • Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973)
  • Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974)
  • David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)
  • 1976–2000
  • Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976)
  • Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977)
  • Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978)
  • Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979)
  • Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980)
  • Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981)
  • Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982)
  • Barbara McClintocková (1983)
  • Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984)
  • Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985)
  • Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986)
  • Susumu Tonegawa (1987)
  • James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988)
  • J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989)
  • Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990)
  • Erwin Neher / Bert Sakmann (1991)
  • Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992)
  • Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993)
  • Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994)
  • Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995)
  • Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996)
  • Stanley B. Prusiner (1997)
  • Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998)
  • Günter Blobel (1999)
  • Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)
  • 2001–
  • Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001)
  • Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002)
  • Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003)
  • Richard Axel / Linda B. Bucková (2004)
  • Barry Marshall / Robin Warren (2005)
  • Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006)
  • Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007)
  • Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussi / Luc Montagnier (2008)
  • Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009)
  • Robert G. Edwards (2010)
  • Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011)
  • John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012)
  • James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013)
  • John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014)
  • William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015)
  • Jošinori Ósumi (2016)
  • Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017)
  • James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018)
  • Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019)
  • Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020)
  • David Julius / Ardem Patapoutian (2021)
  • Svante Pääbo (2022)
  • Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech