Svante Pääbo

Svante Pääbo
Narození20. dubna 1955 (69 let)
Oskarova farnost
Alma materUppsalská univerzita
PracovištěMnichovská univerzita
Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology
Okinawa Institute of Science and Technology
Oborypaleogenetika, evoluční antropologie, human evolutionary genetics, genetika, evoluční biologie a evoluční genetika
OceněníCena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1992)
čestný doktor Curyšské univerzity (1994)
Max Delbrück Medal (1998)
Carusova cena (1999)
čestný doktor Helsinské univerzity (2000)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Linda Vigilant
RodičeSune Bergström a Karin Pääbo
Webwww.eva.mpg.de/genetics/staff/paabo/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svante Pääbo (* 20. dubna 1955 Stockholm) je švédský biolog, věnující se evoluční genetice.

Původně studoval historii a jazyky, později se zaměřil na medicínu a v roce 1986 získal doktorát na Uppsalské univerzitě za práci o adenovirech. Pak studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley a od roku 1990 učil na Mnichovské univerzitě. V roce 1997 byl jedním ze zakladatelů Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde vede oddělení genetiky.[1]

Patří k průkopníkům oboru paleogenetiky. Se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se také zkoumání nově objevených denisovanů. Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení.[2] Je autorem knihy Neanderthal Man: In Search of Lost Genomes (2014). Zveřejnil také názor, že průběh nemoci covid-19 je ovlivněn genetickým dědictvím od neandertálců.[3] Zabývá se také studiem vlivu proteinu FOXP2 na schopnost řeči.

V roce 1998 se stal členem společnosti Academia Europaea, v roce 2000 byl přijat do Královská švédská akademie věd a v roce 2016 do londýnské Královské společnosti. Byla mu udělena v roce 1992 Leibnitzova cena, 2005 Cena Louise-Jeanteta, 2009 Kistlerova cena, 2014 Lomonosovova cena, 2016 Průlomová cena ve vědách o životě, 2018 Cena kněžny asturské a 2021 Massryho cena. Jeho Hirschův index je podle Google Scholaru 162.

V roce 2022 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství "za objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce".[4]

Je nemanželským synem nositele Nobelovy ceny Suneho Bergströma.

Reference

  1. Malíček je z příbuzenstva?. EnviWeb [online]. 2010-04-18 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  2. Stopy DNA neandrtálce mohou být i v naší genetické výbavě. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-04-30 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  3. Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?. OSEL.cz [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  4. KARLÍK, Tomáš. Nobelovu cenu za medicínu dostal Svante Pääbo. Popsal křížení pravěkých předků lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Svante Pääbo na Wikimedia Commons
  • Max Planck Institute
Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
  • Johannes Fibiger (1926)
  • Julius Wagner-Jauregg (1927)
  • Charles Nicolle (1928)
  • Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929)
  • Karl Landsteiner (1930)
  • Otto Heinrich Warburg (1931)
  • Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932)
  • Thomas Morgan (1933)
  • George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934)
  • Hans Spemann (1935)
  • Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936)
  • Albert Szent-Györgyi (1937)
  • Corneille Heymans (1938)
  • Gerhard Domagk (1939)
  • Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943)
  • Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944)
  • Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945)
  • Hermann Joseph Muller (1946)
  • Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947)
  • Paul Hermann Müller (1948)
  • Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949)
  • Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)
  • 1951–1975
  • Max Theiler (1951)
  • Selman Abraham Waksman (1952)
  • Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953)
  • John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954)
  • Hugo Theorell (1955)
  • André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956)
  • Daniel Bovet (1957)
  • George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958)
  • Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959)
  • Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960)
  • Georg von Békésy (1961)
  • Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962)
  • John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963)
  • Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964)
  • François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965)
  • Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966)
  • Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967)
  • Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968)
  • Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969)
  • Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970)
  • Earl Wilbur Sutherland (1971)
  • Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972)
  • Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973)
  • Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974)
  • David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)
  • 1976–2000
  • Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976)
  • Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977)
  • Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978)
  • Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979)
  • Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980)
  • Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981)
  • Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982)
  • Barbara McClintocková (1983)
  • Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984)
  • Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985)
  • Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986)
  • Susumu Tonegawa (1987)
  • James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988)
  • J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989)
  • Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990)
  • Erwin Neher / Bert Sakmann (1991)
  • Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992)
  • Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993)
  • Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994)
  • Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995)
  • Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996)
  • Stanley B. Prusiner (1997)
  • Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998)
  • Günter Blobel (1999)
  • Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)
  • 2001–
  • Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001)
  • Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002)
  • Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003)
  • Richard Axel / Linda B. Bucková (2004)
  • Barry Marshall / Robin Warren (2005)
  • Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006)
  • Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007)
  • Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussi / Luc Montagnier (2008)
  • Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009)
  • Robert G. Edwards (2010)
  • Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011)
  • John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012)
  • James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013)
  • John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014)
  • William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015)
  • Jošinori Ósumi (2016)
  • Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017)
  • James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018)
  • Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019)
  • Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020)
  • David Julius / Ardem Patapoutian (2021)
  • Svante Pääbo (2022)
  • Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech